Kdo trochu pracoval s textovým editorem Word, ten si jistě všiml zajímavé funkce, která se nazývá Zpět (anglicky Undo). Jakmile se vám nelíbí, co jste právě napsali či nakreslili, funkce Zpět vám umožní vrátit se o několik kroků zpátky. Špatně napsané slovo se vymaže, omylem vymazaný text se objeví znovu, zkažený obrázek se uvede do původního stavu. Někdy je mi líto, že takovou funkci nemohu používat v životě. Představte si, že se vám právě něco nepovede, a tak se jednoduše vrátíte o několik minut, hodin nebo dnů zpátky a napodruhé nebo napotřetí to všechno uděláte správně. Taková možnost nám nebyla Bohem dána.
Textový editor má ještě jinou funkci nazvanou Delete (česky Vymazat). Funkce Delete šetří naše lesy, protože místo vyhazování špatně popsaných listů a jejich přepisování stačí, když na digitálním listu vymažete, co nepotřebujete, a klidně napíšete všechno znovu.
Jsem vděčný Bohu, že funkce Delete funguje i v mém životě. Nemohu vrátit zpět to, co jsem udělal. Ale když vyznám Bohu svůj hřích, tak on ho navěky vymaže ze svých záznamů.
A já si smím napsat zcela nový život.
pondělí, 1. února 2010
pondělí, 25. ledna 2010
Od trapasu k hříchu a jak z toho ven
Faux pas
Občas se dopustíme takového faux pas, že bychom nejraději schovali hlavu do písku. Trapasy nás trápí. Častujeme se nadávkami. Stydíme se před lidmi, kteří byli svědky našeho znemožnění.
Vzpomínám na svá teenagerovská léta, jak jedu v přeplněném autobuse. Mám štěstí, lidé kolem se mačkají, ale já sedím. Super! Slečna u dveří upozorňuje, že jí je špatně a asi bude zvracet! Lidé ji litují a bojí se, že je pozvrací. Soucit se probouzí i ve mně. Otáčím se na své sedačce a soucitně říkám: "Slečno, nechcete igelitový pytlík? Kdyby se vám chtělo zvracet?"
To byl hrozný trapas! Místo abych slečně nabídl místo, nabídl jsem jí igelitový pytlík. Anton Špelec mi zpívá z duše: "Kdybych se snad znova narodil, tak bych se zmačkal a pak zahodil."
Trestný čin
Vzpomínám na svá teenagerovská léta, jak jedu v přeplněném autobuse. Mám štěstí, lidé kolem se mačkají, ale já sedím. Super! Slečna u dveří upozorňuje, že jí je špatně a asi bude zvracet! Lidé ji litují a bojí se, že je pozvrací. Soucit se probouzí i ve mně. Otáčím se na své sedačce a soucitně říkám: "Slečno, nechcete igelitový pytlík? Kdyby se vám chtělo zvracet?"
To byl hrozný trapas! Místo abych slečně nabídl místo, nabídl jsem jí igelitový pytlík. Anton Špelec mi zpívá z duše: "Kdybych se snad znova narodil, tak bych se zmačkal a pak zahodil."
Trestný čin
Ještě horší to bývá, když se dopustíme trestného činu. Zjistí se, že jsme něco ukradli, někde zalhali, někoho poškodili, nebo jsme prostě měli smůlu. Je s námi vedeno vyšetřování, musíme zaplatit pokutu, jít před soud, možná i do vězení. Rodina se za nás stydí. Spolužáci pošklebují našim dětem. Po návratu z vězení nemůžeme sehnat práci. Ačkoli jsme všeho upřímně litovali, lidé, které jsme poškodili, nás upřímně nenávidí. Posílají na nás rváče, aby nás zbili. Nejradši bychom utekli do ciziny, kde nás nikdo nezná a začali nový život. Ale jsme na to staří. Nezvládli bychom jazyk, změnu prostředí, namáhavou práci. Nezbývá nám než se smířit se zpackaným životem. Už nemůžeme doufat, že nám lidé budou důvěřovat.
Hřích
Úplně nejhorší jsou však naše hříchy. Trapasy se dají přežít, vždyť nakonec nejde o život, utrpěla jen naše image. Dá se nakonec přežít i ostuda, že jsme byli ve vězení. Svůj čin jsme litovali, trest jsme si odpykali a teď se můžeme polepšit.
Ovšem hřích - to je něco jiného. Hřích je přestoupení Božího Desatera. A trestem za hřích je smrt, vyhnanství od Boží lásky. Hřích nelze odčinit, ani si jej odpykat. Je jen jeden způsob, jak se vyhnout trestu za hřích: uvěřit v Ježíše Krista, který pykal za naše hříchy na kříži.
Jak z toho ven?
Už ať jsme si někde uřízli ostudu, porušili zákon nebo se dopustili hříchu, měli bychom vědět, že Bůh o všem ví. A nejen to. Současně nám nabízí nový začátek a novou identitu. Mimochodem církev Ježíše Krista se nikdy neskládala z hodných lidí, ale z hříšníků, kteří přijali Boží nabídku.
Ale uvěřili v Krista, vyznali své hříchy a začali nový život.
Hřích
Úplně nejhorší jsou však naše hříchy. Trapasy se dají přežít, vždyť nakonec nejde o život, utrpěla jen naše image. Dá se nakonec přežít i ostuda, že jsme byli ve vězení. Svůj čin jsme litovali, trest jsme si odpykali a teď se můžeme polepšit.
Ovšem hřích - to je něco jiného. Hřích je přestoupení Božího Desatera. A trestem za hřích je smrt, vyhnanství od Boží lásky. Hřích nelze odčinit, ani si jej odpykat. Je jen jeden způsob, jak se vyhnout trestu za hřích: uvěřit v Ježíše Krista, který pykal za naše hříchy na kříži.
Jak z toho ven?
Už ať jsme si někde uřízli ostudu, porušili zákon nebo se dopustili hříchu, měli bychom vědět, že Bůh o všem ví. A nejen to. Současně nám nabízí nový začátek a novou identitu. Mimochodem církev Ježíše Krista se nikdy neskládala z hodných lidí, ale z hříšníků, kteří přijali Boží nabídku.
1. Korintským (KMS) 6,9-11 9 Což nevíte, že nespravedliví nedostanou do dědictví Boží království? Nebluďte! Ani smilníci ani modláři, cizoložníci, rozkošníci ani homosexuálové, 10 zloději ani hrabivci, opilci, utrhači ani lupiči neobdrží Boží království za dědictví. 11 Takoví jste někteří byli.: Ale dali jste se omýt, byli jste posvěceni, byli jste ospravedlněni ve jménu našeho Pána Ježíše Krista a v Duchu našeho Boha.Jak vidíme, někteří členové korintského sboru byli hříšníci nejhrubšího zrna.
Ale uvěřili v Krista, vyznali své hříchy a začali nový život.
Štítky:
Evangelium,
Články a úvahy
středa, 20. ledna 2010
Váš život byl přesměrován
"Hospodin byl s Josefem." -Genesis 39,2
Srdce člověku vymýšlí cestu, ale jeho kroky určuje Hospodin. -Přísloví 16,9 (KMS)
Pianista Leon Fleisher debutoval v Carnegie Hall s newyorkskou filharmonií ve věku 16 let. Dosahoval na prestižních mezinárodních soutěžích a vystupoval v nejlepších světových koncertních síních. Ale ve věku 37 let byl postižen dystonií - nervovým onemocněním, které ochromilo jeho pravou ruku. Po období zoufalství a stažení se do ústraní se Fleisher zaměřil na učitelství a dirigování. Řekl, že hudbu miluje víc než klavír.
Jak reagujeme, když se hroutí naše sny? Když oblíbeného Jákobova syna Josefa prodali vlastní bratři do otroctví (Gn 37,12-36), mohl se propadnout do sebelítosti a zoufalství. Místo toho Josef zůstal věrný Pánu. Čtyřikrát si v Genesis 39 čteme, že "Hospodin byl s Josefem" (verše 2-3, 21, 23). Svými činy prokázal svou věrnost Bohu. Jeho příkladný život přesvědčil Egypťany, kterým sloužil, že Boží přítomnost je s ním.
Milujeme Boha víc než své sny? Přestože Josef musel oplakat ztrátu své minulosti a to, kým mohl být, Pán ho uvedl do povolání, o němž se mu ani nesnilo. Bůh nás chce vést také dnes. Jsme ochotni se od něj nechat přesměrovat?
Jak reagujeme, když se hroutí naše sny? Když oblíbeného Jákobova syna Josefa prodali vlastní bratři do otroctví (Gn 37,12-36), mohl se propadnout do sebelítosti a zoufalství. Místo toho Josef zůstal věrný Pánu. Čtyřikrát si v Genesis 39 čteme, že "Hospodin byl s Josefem" (verše 2-3, 21, 23). Svými činy prokázal svou věrnost Bohu. Jeho příkladný život přesvědčil Egypťany, kterým sloužil, že Boží přítomnost je s ním.
Milujeme Boha víc než své sny? Přestože Josef musel oplakat ztrátu své minulosti a to, kým mohl být, Pán ho uvedl do povolání, o němž se mu ani nesnilo. Bůh nás chce vést také dnes. Jsme ochotni se od něj nechat přesměrovat?
Mé skvělé sny mě mohou svést,Přečtěte si Genesis 39,1-10
mé naděje se mohou plést,
však věřím, že mě povede,
Pán nejsprávnější z cest. -Overton
středa, 6. ledna 2010
Směrnice pro nebe i zemi
Zázraky stvoření odhalují, jak Bůh pracuje.Dave Branon napsal:
Poznamenejte si už teď ve svém kalendáři, kdy uvidíte příští nebeskou konvergenci Venuše, Jupiteru a Měsíce. 18. listopadu 2052 budete moci za tmavého večera zhlédnout, jak se tito sousedé sluneční soustavy "sejdou" v malé části oblohy. Toto mimořádné přiblížení zrcadlících těles naposledy prozářilo noční oblohu 1. prosince 2008 a objeví se znovu o 4 dekády později.
Předpověditelnost tohoto jevu, zatmění slunce či návratu Halleyovy komety (28. června 2061) je důkazem uspořádanosti vesmíru. Pokud by všechny věci ve vesmíru nebyly řízeny pevnými zákony, takové předpovědi by nebyly možné.
Tyto zákony jsou víc než jen nahodilá norma. V těchto vesmírných určitostech vidíme Boží ruku. Podívejme se do Jeremiáše 33,25-26:
Jakože jsem ustanovil svou smlouvu se dnem a nocí jako směrnici pro nebe i zemi, právě tak nezavrhnu potomstvo Jákoba a Davida.Bůh mluví o smluvním vztahu se svým lidem a vědecký fakt zde používá jako analogii. V podstatě říká, že jeho vesmírné zákony, „směrnice pro nebe i zemi“, jsou stejně pevné jako to, co slíbil lidem své smlouvy.
Boží zákony řídí vesmír od jeho stvoření stále s ohromující předpověditelností. Poznamenejte si to ve svém kalendáři a žasněte nad neměnící se Boží vládou.
Modlitba: Drahý Pane, Jsem uchvácen nádherou tvého stvoření. Jsi velký a mocný Bůh, který se nemění. S důvěrou vkládám svůj život do tvých spolehlivých rukou. Amen.
ČTĚTE: Žalm 19,1-7
úterý, 29. prosince 2009
Co udělat můžete
Když tě neklidný svět stahuje dolů, vzhlédni k Ježíšovi.Dave Branon napsal:
Dostáváte od života, co chcete? Nebo máte pocit, že vás ekonomika, vaše vláda, vaše životní situace či jiné vnější faktory okrádají o hodnoty a radosti života?
Nedávno se jedna agentura pro průzkum veřejného mínění zeptala 1000 lidí, po čem touží v životě nejvíce. Fascinující bylo zjištění, že 90 procent křesťanů věřících Bibli touží po blízkém vztahu s Bohem, jasném životním cíli, po vysokém stupni bezúhonnosti a hlubokém nasazení pro svou víru.
Všimněte si, že všechny tyto upřímné touhy jsou věci, které jako jednotlivci můžeme dělat, aniž bychom potřebovali lidskou pomoc zvenku. Tady nepomůže nějaký vládní program a ekonomická krize nemůže tyto ideály ukrást. Tyto životní cíle dosáhneme, když dovolíme, aby nám Boží slovo vládlo v srdcích a když přijmeme sílu Ducha svatého k posílení "vnitřního člověka" (Ef 3,16). Tak získáme opravdovou radost.
V našem složitém světě je lákavé svěřit úsilí o to, co si přejeme, do rukou jiných - očekávat, že někdo zvenku se postará o splnění našich tužeb. I když někdy potřebujeme pomoc, protože nemůžeme žít v izolaci, vnější zdroje nám pravé štěstí nepřinesou. Štěstí pochází zevnitř - z toho, že necháme Krista bydlet v našich srdcích (v.17).
Duchu svatý od Boha
kéž v mém srdci domov máš;
Znič veškerý modly trůn,
vládni mi, já jsem tvůj dům. --Reed
Přečtěte si modlitbu apoštola Pavla:
Efezským 3,14-21
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)

