Duchovní růst

Když se nějakého stařečka ptali, zda se v jeho vesnici narodily nějaké významné osobnosti, odpověděl: "U nás se rodí jen děti."

Každá významná osobnost byla nejdříve dítětem a musela ke své velikosti dospět.
Každý zralý křesťan byl nejdříve duchovním dítětem a musel projít procesem duchovního růstu.

Duchovní růst je soustavné Boží dílo v životě věřícího.
Cílem duchovního růstu je křesťanská zralost, kterou Bible nazývá svatostí.
Svatost znamená úplnou závislost na Bohu.

V praxi svatost neznamená neomylnost či bezchybnost.
Svatost znamená pohotovost k pokání.
Svatý člověk bez prodlení běží k Bohu, jakmile ví, že něco provedl.

Duchovního růstu dosáhneme, jedině když dovolíme Bohu, aby nás vychovával. (Žd 12)
Pokud se vyhýbáme Boží výchově, i po mnoha letech zůstaneme nedospělými. (Žd 6)

Duchovního růstu dosáhneme, když považujeme Bibli za závaznou normu.
Kdo Boží slovo slyší a nejdená podle něho, neroste. (Jk 1)

Duchovní růst nemá nic společného s "instantním křesťanstvím".
V duchovním růstu nejsou zkratky.
Shortcuts lead to short life (Zkratky zkracují život).
Nedoporučuje se např. urychlit vstup do služby u lidí, kteří nevykazují trvalé známky duchovní zralosti.