Až dokud vás smrt nerozdělí

Zákon manželství od manželů – muže a ženy – vyžaduje věrnost. Mají při sobě stát v dobrém i zlém, ve zdraví i nemoci, v bohatství i chudobě. Mimomanželský poměr je zakázán, „cizoložníky bude soudit Bůh“ (Žd 13,4).

Když jeden z manželů zemře, vdovec se může znovu oženit, vdova se může znovu vdát – a nebude to hřích. V 7. kapitole Římanům Pavel použil manželský zákon jako podobenství.

V Ř 6,1-11 jsme si četli, že křesťan zemřel pro hřích a byl vzkříšen k novému životu s Kristem. To vše vyznal a zpečetil při svém vodním křtu.
V Ř 6,12-23 jsme si četli, že křesťan už není otrokem hříchu. Je svobodný a může si zvolit, komu bude sloužit – Bohu, nebo hříchu.
V Ř 7,1-6 si čteme toto: jako je vdova osvobozena od svých manželských závazků a může se znovu vdát, tak i židé, kteří se vírou ztotožnili s Kristovou smrtí a jeho vzkříšením (Ř 6,11), jsou osvobozeni od závazků vůči Mojžíšovu zákonu. Mohou se cele oddat Kristu.

Ačkoliv je tento text původně určen “těm, kteří znají zákon” (v. 1), promlouvá též k nám, obráceným pohanům. Nejsme vázáni žádným kodexem chování. Teď už se můžeme cele oddat jedině Kristu.