Tvorba učebních osnov metodou zpětného designu

Sylabus

Učební osnova je jedním ze základních dokumentů teologické školy, který je zpracován zvlášť pro každý předmět v kurikulu. Obsahuje zejména cíle předmětu, učební výstupy, učební úkoly, učební aktivity a učební materiály. Někteří učitelé do učební osnovy zařazují též dohodu se studenty.

Učitelé bývají při práci na učebních osnovách vedeni snahou předat studentům co nejvíce poznatků. To může vést k informační zahlcenosti a plytkému porozumění látce. Zpětný design učitele nabádá, aby si položil otázky týkající se budoucí služby studenta. Co si student pamatuje u zkoušky, není tak důležité jako to, co si pamatuje ještě mnoho let po škole a co trvale ovlivňuje jeho rozhodnutí, postoje a motivace (Shaw, 2014:129).

Učební osnova pro multidimenzionální učení má následující strukturu (viz Shaw, 2014:143-164):

  1. Cíle předmětu (purpose statement) – stručné zopakování vize a poslání školy, definice kontextuálního problému, který předmět řeší a popis, jak předmět studentovi pomůže tomuto problému úspěšně čelit.
  2. Učební výstupy (learning outcomes) – odpověď na otázku: „Čeho si student bude vážit a používat ještě několik let po absolvování předmětu?“ Je zde konkretizováno, jaké znalosti a intelektuální dovednosti student získá (kognitivní doména), o jaké postoje, motivace a charakterové kvality bude obohacen (afektivní doména) a jaké dovednosti získá pro svou službu v církvi i svůj osobní život (psychomotorická doména).
  3. Učební úkoly (learning tasks) – odpověď na otázku: „Co musí student splnit, aby dosáhl jednotlivých učebních výstupů?“ Učební úkoly je třeba zaměřit na afektivní, kognitivní a psychomotorickou doménu s ohledem na časové možnosti studentů, kteří paralelně studují také jiné předměty.[1]
  4. Učební aktivity (learning activities) – odpověď na otázku: „Co bude student potřebovat, aby splnil učební úkoly?“ Učební aktivity by měly být založeny na multidimenzionálním učení, ne na monologickém vyučování. Učitel by se měl ujmout role facilitátora využívajícího nejrozmanitější aktivizační metody.
  5. Učební materiály (learning resources) – texty ze školní knihovny, texty dostupné on-line, ale také lidské zdroje, tj. lidé ze školy či zvenku, kteří mohou obohatit učební proces.
  6. Vzájemná dohoda (mutual accountability) mezi učitelem a studenty. Závazkem studentů je připravovat se na hodiny, aktivně participovat, respektovat spolužáky, chodit včas, dodržovat termíny, vyhýbat se opisování a plagiátorství a poskytnout učiteli zpětnou vazbu na konci semestru. Závazkem učitele je efektivně využívat čas výuky, být studentům k dispozici, poskytovat jim rychlou zpětnou vazbu a mít pozitivní přístup ke každému studentovi (viz níže).

Příklad vzájemné dohody učitele a studentů (Shaw, 2014:159).

Jako od povstávajících vůdců ve službách Ježíše Krista od vás očekávám,

  • že se budete pilně a zevrubně připravovat na každou vyučovací hodinu.
  • že mi odevzdáte domácí úkoly ve stanoveném termínu, a pokud to nejde, že mě s dostatečným předstihem požádáte o posunutí lhůty.
  • že budete soustředěně a konstruktivně participovat na všech aktivitách a diskuzích v rámci mého předmětu.
  • že budete projevovat respekt svým spolužákům, brát ohled na jejich národnostní, kulturní, genderové a jiné rozdíly a že jim budete uctivě naslouchat.
  • že mi poskytnete přesnou a konstruktivní zpětnou vazbu týkající se obsahu předmětu a použitých vyučovacích metod, která mi pomůže, abych příště vyučoval předmět lépe.

 Můj závazek vůči vám je následující:

  • Budu si pečlivě připravovat každou vyučovací hodinu.
  • Budu podporovat vzájemnou pomoc a spolupráci ve vaší třídě, jež je složena z povstávajících vůdců.
  • Budu klást důraz na efektivní využití času, abyste zažili hluboké a kvalitní učení.
  • Budu používat aktivizační metody a respektovat při tom rozdílná nadání a učební styly jednotlivých studentů.
  • Poskytnu vám dostatek času mimo vyučování, abyste mohli se mnou konzultovat materiál vyučovacího předmětu.
  • Udělám, co je v mých silách, abych vám poskytl rychlou zpětnou vazbu týkající se vaší práce.

Kontaktní informace vyučujícího:

  • Konzultační hodiny:
  • E-mail:

Použité zdroje

SHAW, Perry. Transforming theological education: a practical handbook for integrative learning. Kapitola 9. Carlisle: Langham Global Library, 2014. ISBN 1783689579.

[1] Studenti by neměli dostat úkol, jehož splnění bude na úkor ostatních předmětů. Každá hodina teoretického vyučování podle rozvrhu předpokládá jednu hodinu domácí přípravy. Např. úkol četby odborného textu musí počítat s tím, že v rodném jazyce čte student nejvíce 15 až 25 stran za hodinu (závisí to na složitosti textu). Další čas potřebuje na pořízení poznámek a napsání zprávy.

Pomoc v naší slabosti

Když Pavel kázal evangelium v Lystře, odpůrci ho ukamenovali a mysleli si, že je mrtvý. Ale učedníci se za něj pomodlili, on se probral a pokračoval ve své misijní práci. Od té doby však získalo Pavlovo poselství nový důraz: “Musíme projít mnohým utrpením, než vejdeme do Božího království (Sk 14,22).“

Utrpení nynějšího času se nedají srovnat s tím, co nás v nebi očekává. Nemáme konkrétní představu, ale víme, že nebe je nádherné, že je tam Bůh, přátelství, ryzost a láska.

Zde na zemi máme různá trápení, ale náš znovuzrozený duch nepřestává toužit po nebeském království. Čím déle Boha známe, tím víc se těšíme, že Ho uvidíme tváří v tvář. Jsme s ním v nepřetržitém spojení skrze modlitbu.

Jak a za co se máme modlit? Podle Římanům 8,26 a 27 nám v tom pomáhá Duch svatý. Už ať je to modlitba v jiných jazycích nebo prostě modlitba inspirovaná Duchem, přimlouváme se v ní za své bratry a sestry, s nimiž budeme v nebi.

Duchu svatý, ujímej se mých modliteb, protože nevím jak a za co se modlit. Modli se skrze mne, přimlouvej se mými ústy podle Boží vůle. Amen.

Kurikulum biblické školy

Soli Deo Gloria

Kurikulum je jedním ze základních dokumentů biblické školy, který obsahuje seznam vyučovacích předmětů odpovídajících profilu ideálního absolventa. Kurikulum též zohledňuje současný stav školy. Tvorba nebo revize kurikula začíná formulací hlavních cílů vzdělávání, od kterých se odvíjejí dílčí cíle, úkoly a aktivity.

  1. Soli Deo Gloria. Protestantské heslo „jedině Bohu buď sláva“ vyjadřuje smysl existence církve i všech jejích účelových organizací včetně biblické školy. „Vždyť z něho a skrze něho a pro něho je všecko! Jemu buď sláva na věky“ (Římanům 11,36). Hlavním cílem vzdělávání je tedy oslavit Boha.
  2. Missio Dei. „Boží misie“ znamená, že Bůh se vydal na misii, aby vysvobodil lidstvo z hříchu a vyzval svou církev, aby šla s ním (Marsch, 2015). Princip „missio Dei“ zaznívá v 1. Korintským 3,9: „Jsme spolupracovníci na Božím díle, a vy jste Boží pole, Boží stavba.“ Obrazy označující církev: „dílo“, „pole“ a „stavba“ spojuje přivlastňovací zájmeno „Boží”. Čí je dílo zvěstování evangelia? – Boží. Čí je misijní pole, na němž rozséváme Slovo? – Boží. Čí je stavba Božího chrámu, totiž církve? – No přece Boží! Je to Bůh, kdo dělá, rozsévá a buduje. Církev je jen spolupracovníkem na díle, které je Boží. My jen přikládáme ruku k dílu každý podle svého obdarování, každý podle svého úkolu (Buban, 2015).
  3. Ideál církve a vedoucího. Ve 21. století má církev podobu různých denominací, hnutí a skupin, které působí v různých historických, geografických a kulturních poměrech. Všechny církve však spojuje úkol spolupracovat na Božím díle misie. Ideální církev je v Boží misii nasazena, a pokud má teologickou školu, musí si položit následující otázky (Shaw, 2014:21-24): Jak si představujeme ideální církev v našem kontextu? Jakým kontextuálním výzvám a problémům naše církev čelí? Čím by se měl v našem kontextu vyznačovat ideální vůdce? Z odpovědí na tyto otázky vznikne popis (deskripce) ideálu naší denominace a také ideálu vůdce, který je v našich podmínkách schopen strhnout Boží lid za Kristem i navzdory problémům a výzvám současného světa.
  4. Současný stav školy identifikujeme, když si odpovíme na následující otázky (Shaw, 2014:35-41): Kdo přichází studovat na naši školu? Kde a jak se uplatňují naši absolventi? Kolik času můžeme věnovat našim studentům? Jaké jsou materiální a personální podmínky naší školy? Odpovědí na uvedené otázky vznikne deskripce typických uchazečů o studium, uplatnění absolventů a deskripce materiálních a personálních možností školy.
  5. Kurikulum. Když máme definovány cíle teologického vzdělávání (viz výše) a známe současný stav školy, jsme připraveni formulovat/revidovat vizi a poslání školy a profil ideálního absolventa. Potom přistoupíme k výběru vhodných vyučovacích předmětů a tvorbě učebních osnov.

Použité zdroje

BUBAN, Milan. Missio Dei. Milan Buban [online]. 2015 [cit. 2015-08-01]. Dostupné z: http://milan.buban.cz/jak-cas-plyne/missio-dei/

MARSCH, Angelika. God on a Mission [online]. Misijní víkend, 7. ročník. Brno, 2015, 7. [cit. 2015-03-28].

SHAW, Perry. Transforming theological education: a practical handbook for integrative learning. Kapitoly 1 a 2. Carlisle: Langham Global Library, 2014. ISBN 1783689579.