Rubriky
Jak čas plyne ...

Jak mě Bůh povolal ke službě na biblické škole

Stalo se to v roce 1993. Když jsem v roce 1986 úspěšně absolvoval pedagogickou fakultu, měla ještě tři roky trvat doba totality. Odešel jsem na základní vojenskou službu a po vojně jsem si hledal práci. Ačkoliv jsem věděl, že vysokoškolské vzdělání mám podle Boží vůle, někdy jsem si kladl otázku, nač mi to vzdělání bude, když se stejně jako učitel neuplatním. Našel jsem si práci u Československých státních drah, a ve volnu jsem sloužil ve sboru. Můj magisterský diplom zůstával v šuplíku.

Po sametové revoluci se všechno změnilo, já jsem však netoužil pracovat ve školství. Sloužil jsem jako vedoucí mládeže a jako druhý pastor pražského sboru Apoštolské církve. V roce 1991 jsem se stal duchovním pracovníkem Apoštolské církve na plný úvazek. Zaslechl jsem sice, že Ústřední rada církve otevřela v Kolíně biblickou školu, avšak nezajímal jsem se o to. Moje služba byla tehdy plně soustředěna na pražský sbor.

V roce 1993 mě oslovil předseda církve Rudolf Bubik. Došlo totiž k rozdělení Československa a ředitel biblické školy Jozef Brenkus se měl přesunout na Slovensko. Biblická škola, jmenovala se tehdy Letniční biblická akademie, potřebovala ředitele, který by měl magisterské vzdělání buď v teologii, nebo v pedagogice.

Když mi předseda Rudolf Bubik nabídl práci ředitele, začal jsem rozeznávat Boží záměr. Kristus věděl, že padne totalita. Věděl, že Apoštolská církev bude mít biblickou školu. Věděl, že se Československo rozdělí a věděl, že Letniční biblická akademie bude v roce 1993 potřebovat nového ředitele. To kvůli tomu mě na jaře 1982 – celých 11 let předem – přesvědčil, abych dále studoval na pedagogické fakultě.

Nicméně můj přechod z Prahy do Kolína nebyl jednoduchý. V srdci jsem stále choval přesvědčení, že mě Bůh povolal ke službě v pražském sboru. Měl jsem chvílemi pocit, že Boha zrazuji. Na jaře 1993 jsem začal dojíždět do Kolína, abych se seznámil se studenty a se školou. Organizoval jsem studentské modlitby, v tom mi pomáhal misionář Tom Lofton. Když jednou bratr Tom vedl modlitby, modlil jsem se stranou. Najednou jsem zaslechl hlas Ducha svatého, který řekl: „Tato škola je moje dílo a ty jsi jeho součástí.“

V tom okamžiku se v mém srdci zrodila jistota, že Bůh chce, abych se přidal k jeho dílu biblické školy v Kolíně. Bylo to důležité ujištění. Vždyť jsem velmi brzy pocítil, jak na řízení biblické školy nestačím. Neměl jsem žádné zkušenosti. Moje pedagogická praxe spočívala v tom, co jsme měli v rámci studia na fakultě. Jako učitel, neměl jsem za sebou ani jeden běžný školní rok.

Bůh však věděl také o této potřebě. V roce 1994 odcházela do důchodu zkušená učitelka a moje tchyně Mgr. Alena Vršťalová. Předseda Rudolf Bubik ji oslovil a ona přijala biblickou školu jako Boží poslání. Prodala svůj dům v Hodoníně, přestěhovala se do Kolína a stala se mým mentorem. Skrze ni Bůh položil pedagogické základy biblické školy. Teologické základy s důrazem na klasickou pentekostální teologii položil dr. Karel Marek. Na školu dojížděl z Kanady až do svých 84 let. Základy pastoračního poradenství a modlitebního života na biblické škole vybudoval pozdější biskup Rudolf Bubik, který v Kolíně bydlel.