Vzpomínání na bratra Rudka

První setkání

S bratrem Rudkem jsem se setkal poprvé v bytě pastora Kocura na Smíchově v Praze. Bylo to těsně po mém obrácení, takže někdy v dubnu nebo květnu 1982. Seděli jsme, totiž já a myslím ještě můj věřící přítel Vladan, v obýváku na rozkládacím gauči. Bratr Pavel Kocur seděl naproti a vedle něho bratr Rudek.

Bratr Pavel se radoval jako kluk, stále se usmíval a bylo vidět, jak je nadšený, že noví mladí lidé uvěřili v Krista. Bratr Rudek však vypadal vážně a přísně. Tehdy jsem nevěděl, že právě proti němu konspiruje státní tajná bezpečnost, což mělo brzy vyvrcholit bratrovým uvězněním. Cítil jsem, že je bratr Rudek ve střehu. Položil nám několik otázek, z nichž bylo znát, že není naivní. Tento výraz jsem u bratra Rudka viděl později mnohokrát. Měl upřímný vztah s Bohem, ale s lidmi neměl vždy nejlepší zkušenosti.

Kazatel a učitel

Bratr Rudek mě silně ovlivnil jako kazatel a učitel. Kdykoli přijel do pražského sboru a kázal, byl to pro mne svátek. Dodnes vzpomínám na jeho kazatelské umění, které převyšuje nejednoho školeného řečníka. Rád používal ilustrace z běžného života, např. dopravní značky, automobil a jeho součásti, sedm barev spektra, sůl a její využití apod. Na nich pak vystavěl svůj výklad. Později stále více používal formu výkladového kázání. Např. jeho výklad biblického narativu o Eliášovi je nezapomenutelný.

Jako učitel kladl bratr důraz na obě stránky naší spásy: vrozenou hříšnost člověka a Boží milost zjevenou v Kristu. To byla nejsilnější stránka jeho služby. Při jeho kázání a vyučování posluchač nezískal dojem ubohého hříšníka, ale ani duchovního supermana. Mnohokrát jsem uvažoval nad tím, v čem tkví síla bratrova výkladu Bible. Dospěl jsem k závěru, že jeho služba byla ukotvena v osobní pokoře hříšníka, který s upřímnou touhou čekal na příchod svého Pána a byl ochoten pro svou víru i trpět. Ve sborech a na biblické škole bratr Rudek často kázal o duchovním růstu křesťana a druhém příchodu Páně.

Antiintelektuál, avšak horlivý student

Bratr Rudek neměl rád prázdné teorie a jalový intelektualismus. Přiznám se, že mi dlouho trvalo, než jsem pochopil, o co mu jde. Na jednu stranu inicioval vznik biblické školy v Kolíně poskytující vyšší formální vzdělání, na druhou stranu systémově odváděl pozornost od vysokoškolského teologického vzdělávání. Bývaly doby, kdy se téměř v každém svém kázání vyjádřil negativně o filozofii, sociologii nebo teologii. Když jsem s ním však o tom mluvil v soukromí, přiznal svou chybu a pak byl ve svých výrocích ohleduplnější. Nedůvěry vůči intelektuálům se bratr Rudek nikdy plně nezbavil. Domnívám se, že to bylo dáno tím, že neměl osobní zkušenost s vysokoškolským vzděláním a snadno pojal podezření, že se někdo jen tak „vykecává“.

Bratr Rudek byl horlivým studentem samoukem. Jeho studijní metodou byla „kolenologie“, tzn., že se neustála Boha vyptával, co si myslí o tom či onom. Měl rozsáhlou osobní knihovnu, hodně četl. Měl dar rychločtení, opakovaně si četl Bibli. Často mě překvapil postřehy, které svědčily o jeho mimořádné znalosti biblického textu.