Rubriky
Pedagogika

Kontext čtyř globálních trendů

Biblická škola v Kolíně působí v kontextu čtyř globálních trendů:

  1. Konec vůdčí role západní misie
  2. Zvyšující se věk uchazečů
  3. Multidimenzionální přístup
  4. Všeživotní učení

Ad 1. Konec vůdčí role západní misie

Biblická škola vznikla v roce 1992 za odborné a finanční pomoci americké misie Assemblies of God. Americké letniční církvi vděčíme za kurikulum, za studijní materiály, za kvalifikované učitele i za akreditaci. Avšak vliv západních misionářů začíná slábnout a Covid-19 to ještě urychlil.

VOŠMT má dohodu o transferu kreditů s Global University, která je akreditována jako vzdělávací instituce ve státě Missouri, v USA. Díky tomu naši studenti získávají vyšší odborné vzdělání, a zároveň vzdělání bakalářské. Již máme dva případy, kdy byli naši bakaláři nostrifikováni na české univerzitě. Navíc má Global University pobočku na Maltě, která byla akreditována tamním ministerstvem školství. Ve spolupráci s Maltou, jež patří do Evropské unie, nabízíme také magisterská a doktorská studia.

Ad 2. Zvyšující se věk uchazečů

Na teologické instituce má vliv změna poptávky na globálním misijním poli. Těžko se dnes na misii uplatní absolvent s ryze teologickým diplomem. Mnohé země se křesťanské misii brání, avšak jsou ochotny přijímat odborníky na zemědělství, sociální služby, podnikání, zdravotnictví, vzdělávání apod. Proto se budoucí misionáři po maturitě raději hlásí ke studiu sekulárního oboru, který jim jednak zajistí živobytí, a jednak bude použitelný na misii.

Avšak na misijním poli nelze bezpečně sloužit bez zevrubného teologického základu. Proto se na biblickou školu hlásí studenti nebo absolventi vysokých škol. Ti nestudují kvůli vyššímu stupni vzdělání (ten mají od vysoké školy), nýbrž kvůli odborné kvalifikaci, která jim pomůže formovat zdravé učedníky Ježíše Krista a správně rozdělovat slovo pravdy (1Tm 2,15). Zvyšující se věk uchazečů vede k rozvoji kombinované formy vzdělávání. 

Ad 3. Multidimenzionální přístup

Pokles zájmu o teologické vzdělání zaznamenaly teologické semináře v USA už v 80. letech minulého století. Čelily tehdy kritice, že jejich diplomovaní teologové nejsou dostatečně připraveni na praxi ve sborech. Seminářům se vyčítalo, že jsou příliš akademické a málo duchovní. V té době začaly vznikat biblické školy s důrazem na celostní přípravu duchovních služebníků pro práci v církvi.

Na VOŠMT, podobně jako v mnoha zemích, osvědčuje se multidimenzionální přístup. Ten klade rovnoměrný důraz na srdce, ruku a hlavu, tj. na postojový, dovednostní a intelektuální rozvoj studenta. Postojový rozvoj je řízen principem Missio Dei. Dovednostní rozvoj je řízen principem Praxis pietatis. Intelektuální rozvoj je řízen principem Theologia crucis. Aplikací těchto principů jsou studenti celostně formováni jako Kristovi učedníci pro práci v církvi a na misii.

Ad 4. Všeživotní učení

Vždy bylo jasné, že škola nemůže naučit všechno. Člověk stráví ve škole formálně vymezený čas, získá stupeň vzdělání a dál se už vzdělává neformálně a informálně, avšak především všeživotně. Církve vzdělávají tím, že pořádají neformální semináře, sympozia a konference. Tam si zvou ty nejskvělejší odborníky světa. Sbory vzdělávají informálně tím, že pořádají bohoslužby, mládeže, besídky, kempy. Tam se lidé učí teologii, a ani o tom nevědí. Každý křesťan se též vzdělává autonomně a ve všech oblastech svého života. Učí se tím, že si čte Bibli, že se modlí za svou práci, že naslouchá Duchu svatému, že reaguje na jeho výzvy k posvěcení.

Koncept všeživotního učení nás přivedl na myšlenku otevřeného biblického vzdělávání. Doba karantény totiž rozšířila akční rádius biblické školy. Přiblížili jsme se modelu Ježíšovy biblické školy, na níž se Pán intenzivně věnoval svým Dvanácti, ale příležitostně také dalším 70 učedníkům (L 10,1). Když se hledala náhrada za Jidáše, kvalifikačním požadavkem bylo „absolutorium“ na Ježíšově škole. A to získali dva kombinovaní studenti: Josef a Matěj (Sk 1,21). Nebyli řádnými studenty v počtu Dvanácti, avšak „motali se“ kolem Ježíše po celou dobu od křtu Janova až po nanebevzetí Pána (Sk 1,21).

Je zde podobnost se školským zákonem v § 113d:

Stupeň vzdělání lze bez předchozího vzdělávání ve střední nebo vyšší odborné škole získat po úspěšném vykonání zkoušek ze všech předmětů či jiných ucelených částí učiva stanovených … akreditovaným vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání za všechny ročníky vzdělávání a úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria podle tohoto zákona.

Jinými slovy, na VOŠMT lze studovat a získat absolutorium i bez návštěvy přednášek a seminářů, pokud dotyčný úspěšně vykoná zkoušky ze všech předmětů. Vedle jádrové skupiny denních a kombinovaných studentů může na VOŠMT studovat každý.

Rubriky
Pedagogika

Klady a úskalí teologických proudů

Biblická škola v Kolíně působí v kontextu tří teologických proudů, které se v Apoštolské církvi etablovaly v uplynulých 30 letech. Každý teologický proud má své klady a svá úskalí.

Letničně-pietistický proud

Klady letničně-pietistického proudu jsou:

  • důraz na nezpochybnitelnou autoritu celé Bible
  • důraz na modlitbu a osobní vztah s Bohem
  • důraz na osobní posvěcení a svědectví životem i slovem

Úskalí letničně-pietistického proudu jsou:

  • antiintelektualismus
  • prakticismus
  • izolacionismus

Letničně-charismatický proud

Klady letničně-charismatického proudu jsou:

  • důraz na silné a vizionářské vůdcovství
  • důraz na netradiční evangelizační postupy
  • důraz na efektivnost typu „cena-výkon“

Úskalí letničně-charismatického proudu jsou:

  • manažerismus
  • teologický liberalismus
  • celebritizace

Letničně-evangelikální proud

Klady letničně-evangelikálního proudu jsou:

  • důraz na vysokoškolské studium teologie a formulaci letniční doktríny
  • důraz na komunikaci s jinými církvemi, zejména evangelikálními
  • důraz na mezioborovou debatu, zejména s psychologií, managementem, pedagogikou

Úskalí letničně-evangelikálního proudu jsou:

  • akademismus
  • jalový intelektualismus
  • odmítání duchovních prožitků

Působit mezi proudy, které samy ještě nejsou vyhraněné, nebývá pro biblickou školu snadné. Jejich protagonisté častokrát neumí jasně definovat své myšlenky, natož obhájit jejich správnost.

V takových případech si připomínám slova Tomáše Garyka Masaryka, která řekl v abdikačním projevu v roce 1935: 

„Byl jsem čtyřikráte zvolen presidentem naší republiky; snad mi to dává legitimaci, abych vás poprosil a celý národ československý i spoluobčany národností ostatních, abyste při správě státu pamatovali na to, že státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily.“

Ne jenom státy, ale také církve se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily. Zatímco se tříbí a usazuje teologická vize Apoštolské církve, VOŠMT má Boží poslání hájit ideály, z nichž se Apoštolská církev zrodila. Zejména jde o těchto pět teologií.

  1. Teologie plenárně-verbální inspirovanosti Písem
  2. Teologie kdykolikého návratu Pána Ježíše Krista
  3. Teologie rozpoznatelného znovuzrození hříšníka
  4. Teologie Missio Dei
  5. Teologie osobního posvěcení, alias teologie kříže 
Rubriky
Pedagogika

Kontext tří teologických proudů

Biblická škola byla založena Radou Apoštolské církve a působí v kontextu tří teologických proudů, které se v Apoštolské církvi etablovaly v uplynulých 30 letech. Jsou jimi:

  1. Letničně-pietistický teologický proud
  2. Letničně-charismatický teologický proud
  3. Letničně-evangelikální teologický proud

Tyto tři proudy se vzájemně ovlivňují a obohacují. Ačkoliv někdy dochází ke střetům, trvá zde naděje, že proplétáním těchto tří proudů bude Apoštolská církev sílit a stane se efektivnějším Božím nástrojem veřejné duchovní služby. Podmínkou však je, aby žádný z uvedených teologických proudů neusiloval v církvi o výhradní dominanci. To jsem se pokusil vyjádřit v následujícím podobenství.

Jeden člověk měl tři syny. Když umíral, řekl jim: „Chlapci, v zahradě je ukrytý poklad. Ten den, kdy ho najdete, budete všichni velmi bohatí.“

Jakmile skončily dny truchlení, bratři si zahradu rozdělili a dohodli se, že ten, kdo poklad najde, spravedlivě se podělí s ostatními.

Nejstarší bratr přišel na svůj díl zahrady, padl na kolena a modlil se: „Bože, prosím tě poraď mi, jak a kde mám hledat otcův poklad.“ A Bůh mu odpověděl: „Začni na jihu a pečlivě kopej až k severní straně zahrady.“

Podobně i prostřední bratr přistoupil ke svému podílu, padl na kolena a modlil se: „Bože, prosím tě poraď mi, jak a kde mám hledat otcův poklad.“ A Bůh mu řekl: „Jdi za zkušeným lovcem pokladů. Ten ti řekne, kde máš kopat.“ Bratr tedy šel za lovcem pokladů a ten mu poradil, že má začít na severu zahrady a pečlivě kopat až k její jižní části.

Také nejmladší bratr padl u svého podílu na kolena a modlil se: „Bože, prosím tě poraď mi, jak a kde mám hledat otcův poklad.“ A Bůh mu řekl: „Zapiš se na univerzitu a hledej moudrost, kterou jsem ukryl v knihách a srdcích profesorů.“ Nejmladší bratr se tedy zapsal na univerzitu a tam pochopil, že si má pořídit techniku na hledání pokladů. Potom že má systematicky prokopávat svůj díl zahrady nejdřív z jihu na sever, dále ze severu na jih a pak ještě podle metody náhodného výběru.

Tak bratři pilně hledali otcův poklad po mnoho dní.

  • S modlitbou na rtech kopal nejstarší bratr a nemohl pochopit, proč jeho bratři nekopou tak jako on, jak to Bůh poradil jemu.
  • S bázní před Bohem kopal prostřední bratr a bylo mu líto, že jeho bratři nepřijali metodu, kterou Bůh ukázal jemu.
  • S modlitbou v jazycích řídil své stroje nejmladší bratr a byl nešťastný, že bratři nepracují stylem, který ho Bůh naučil na univerzitě.

Bratři se po večerech navštěvovali. Vzpomínali na to, co jim řekl otec a hádali se, která metoda hledání pokladu je nejlepší. Čas plynul a bratři začali pociťovat únavu. Když se opět jednou setkali, jeden z bratrů, nevíme přesně který, řekl poněkud podrážděně to, co si už dávno všichni mysleli:

„Jak to náš otec myslel s tím pokladem v zahradě? Vždyť jsme do dnešního dne žádný nenašli!“

Ještě nedopověděl větu, ještě nedozněla jeho slova, když náhle všichni pochopili pravdu. Jejich otec sice na smrtelné posteli mluvil o pokladu v zahradě, avšak nemyslel tím truhlu s penězi, ani rychlé zbohatnutí. Myslel tím plodonosnou půdu, která přináší zisk, když se dlouho a trpělivě obdělává. Při svém usilovném hledání pokladu bratři bezděčně prokypřili zahradu skrz naskrz. Teď byla připravena na osev, na sadbu a na bohatou úrodu.

Co toto podobenství znamená?

  • Zahrada, to je Česká republika, kterou postupně evangelizujeme.
  • Tři bratři, to jsou tři typy duchovních pracovníků Apoštolské církve.
  • Poklad, to je probuzení, které přivede lidi do Kristova království.

Stejně jako tři bratři, také duchovní pracovníci Apoštolské církve vytrvale a s modlitbou pracují na svých podílech a každý je přesvědčen, že právě jeho metoda je nejsprávnější. Avšak Boží myšlení přesahuje myšlení člověka. Neexistuje jediná správná metoda. Neexistuje jediný správný typ myšlení, kterému bychom měli naučit celou církev.

Rubriky
Pedagogika

Vzděláváme pro věčnost

Motto Vyšší odborné školy misijní a teologické (dále jen biblické školy nebo VOŠMT) zní: „Vzděláváme pro věčnost“. Klademe si otázku: „Co budou naši absolventi potřebovat na věčnosti s Kristem?“

Svatá Písma říkají, že budou potřebovat dvě věci, jimiž jsou víra a posvěcení. Bez víry není možné zalíbit se Bohu (Žd 11,6). Jde konkrétně o znovuzrození skrze osobní víru ve smírčí oběť Ježíše Krista (2Tm 3,15). A bez posvěcení nikdo neuvidí Pána (Žd 12,14). Myslí se tím vnitřní oddělenost od světa vyplývající z důvěrného vztahu s nebeským Otcem. Jak se náš vztah s Otcem prohlubuje, proměňuje se také náš charakter do podoby Krista (Ef 1,15-17; F 1,9-11). 

Jelikož jsou víra a posvěcení pro věčnost nezbytné, učinili jsme z nich průřezové kompetence našeho vzdělávacího programu.

Kristovou obětí jsme už teď věčně zachráněni, avšak zatímco žijeme v pozemské cizině, vykonáváme duchovní službu. Klademe si tedy otázku: „Co budou naši absolventi potřebovat k duchovní službě v církvi?“

Svatá Písma nám říkají, že člověk náležející Bohu má být důkladně vystrojený ke každému dobrému činu (2Tm 3,17). Tím se nemyslí dělání čehokoliv, co momentálně považuji za správné. Myslí se tím činění Boží vůle (Ř 12,1-2). A Boží vůle je, aby byli všichni lidé zachráněni a došli poznání pravdy (1Tm 2,4). Sám Bůh se přece vydal na záchrannou misi a chce, abychom se k němu přidali (1K 3,9). Odkryl lidem cestu záchrany a my jsme toho svědky (Sk 3,15). 

Jelikož je záchranná mise pro našeho Otce tolik důležitá, učinili jsme teologii “Missio Dei” řídícím principem našeho vzdělávacího programu.   

Život církve zde v pozemské cizině předpokládá jistou funkční gramotnost. Klademe si otázky: “Jaké kompetence budou naši absolventi potřebovat pro práci v církvi? Jaké postoje, jaké dovednosti a jaké znalosti by měli mít, aby obstáli v duchovní službě 21. století, a nakonec vešli pokojně v radost svého Pána (Mt 25,21)?”