Archiv autora: Milan Buban

Nesrovnávej se s tím, kdo má víc

Nesrovnávej se s tím, kdo má víc, ale s tím, kdo má méně.

Když se budeš srovnávat s těmi, kdo se mají lépe než ty,
probudíš ve svém srdci závist.
Tvá ústa začnou mluvit zlé věci.
A Hospodin je všechny uslyší.

Raději se srovnávej s těmi, kdo se mají hůře než ty
a děkuj Bohu za všechno, co ti dal.
Tak ve svém srdci probudíš milosrdenství.
Tvá ústa se začnou modlit a tvé ruce udělí dar nuznému.
A Hospodin to všechno uvidí.

Buď spokojen s tím, co máš, neboť v tom je největší bohatství zbožného člověka.

Misie a vzdělávání tvoří dvě strany stejné mince

Právě jsem se vrátil s misijní pastorálky v Českém Těšíně. Znovu jsem si uvědomil dvě věci, které tvoří podstatu zvěstování evangelia všem národům. První věc se týká přístupu k národům, které nepřijaly křesťanství. Druhá věc se týká vzdělávání učedníků Ježíše Krista.

1. Čiňte mi učedníky ze všech národů (Matouš 28,19 ČEP)

Pán Ježíš svým apoštolům poručil, aby mu získávali učedníky ze všech národů. Avšak co tím myslel? To, že máme všechny národy pokřesťanštit nebo to, že ve všech národech chce mít své učedníky?

Pokřesťanšťování národů nám připomíná křižácká tažení. Národy podrobené papeženci museli přijmout křesťanskou víru. Navzdory pokroku a ušlechtilé kultuře, jež křesťanství bezesporu obsahuje, násilná christianizace v lidech nechává pocit, že věří z donucení.

Proto se domnívám, že Pánův výrok: “čiňte mi učedníky ze všech národů” neznamená christianizaci celých národů. Bibli je cizí myšlenka, že by měl Boha někdo milovat proto, že musí. Křesťanství je založeno na osobním důvěrném vztahu s nebeským Otcem, na vděčnosti za odpuštění hříchů, na vyhlížení nebeského domova.

Ježíš nechce, abychom všechny národy christianizovali, nýbrž abychom všem národům zvěstovali evangelium a pak intenzivně vzdělávali ty, kteří se rozhodli jej následovat.

2. Učte je zachovávat všechno, co jsem přikázal (Matouš 28,20 ČSP)

Lidé, kteří se rozhodli přijmout Ježíše za svého Pána, potřebují duchovní péči. Musí se naučit ne jen teoreticky, ale také prakticky všemu, co učil Ježíš Kristus.

Aby to bylo možné, musí mít kvalifikované učitele. Zvěstovatel evangelia – misionář, evangelista, pastor nebo prostý křesťan – musí být schopen učit ty, které přivedl k víře. Je nepřípustné, aby zvěstovatel evangelia neměl přečtenu Bibli a neovládal její učení. Copak by někdo takový dokázal vzdělávat nové učedníky?

Abych mohl jiné vyučovat všemu, co přikázal Ježíš, já sám musím být všemu řádně vyučen a sám musím podle toho i žít. Jinak se učedníci, které jsem Kristu získal, ode mne moc nenaučí.

Pán Ježíš se svým apoštolům intenzivně věnoval asi tři roky, než je naučil všemu, co potřebovali znát i umět. Nejdřív museli pochopit hluboké teologické koncepty. Teprve potom, a ne dřív, je Ježíš pověřil úkolem činit učedníky ze všech národů.

Totéž platí dnes. Abych pochopil Ježíšovo učení, musím tomu věnovat energii, píli i mnoho ze svého času. Trvá to mnoho let, než se zformuje teologické myšlení Božího služebníka. Teprve potom, a ne dřív, by měl být pověřen misijním úkolem.

Vzdělávání spolu s misií tvoří dvě strany stejné mince.

Čtvrtá věc

„Modlete se, abyste nevešli do pokušení.“ Lukáš 22,40

Jsou tři věci, které
denně střežit musím,
a čtvrtá, bez které
nemohl bych žít.

Prach, to je to první,
co mě denně dusí.
Plevel je to druhé,
co mám denně plít.

Tělo je to třetí,
co si žádá péči,
a bez čtvrté – modlitby,
nemohl bych žít.

Uplatnění v církvi může najít každý absolvent

Vyšší odborná škola misijní a teologická je zaměřena na praxi v místních sborech a křesťanských organizacích. Proto 25% veškeré výuky tvoří praktická příprava studentů, která je shrnuta do předmětu s názvem Odborná praxe.

Viz můj článek Praktická příprava na VOŠMT dostupný z: http://milan.buban.cz/pedagogika/prakticka-priprava-na-vosmt-v-koline/

Praktická příprava se na VOŠMT uskutečňuje jako modlitební, bohoslužebná a misijní praxe.
Modlitební a bohoslužebná příprava má podobu průběžné praxe,
zatímco misijní příprava má podobu praxe souvislé.

Průběžná praxe

Studenti na VOŠMT mají každý týden 5 hodin průběžné praktické přípravy formou společných modliteb a bohoslužeb. Jsou při tom pastoračně vedeni zkušenými duchovními pracovníky, kteří studenty učí organizovat a řídit shromáždění (modlitební nebo bohoslužebné), vystupovat na veřejnosti, vykládat Písmo podle hermeneutických zásad, vyučovat, kázat, sloužit dětem, evangelizovat v ulicích, modlit se za konkrétní potřeby lidí na shromáždění a věřit, že je Bůh vyslyšel ne pro dobré skutky, ale pro Ježíšovu smrt na kříži.

Souvislá praxe

Kromě průběžné praxe (modliteb a bohoslužeb) mají studenti v každém semestru souvislou praxi formou evangelizačního nebo misijního výjezdu.
V listopadu 2012 jsme strávili týden na evangelizacích v Olomouci s lektory Martinem P, Romanem P., Tomášem G. a Jaroslavem W. Naším jediným cílem bylo podpořit evangelizační úsilí v kontextu místního sboru Apoštolské církve.
V březnu 2013 jsme byli na misijním výjezdu v Rovinji, v Chorvatsku, abychom podpořili místní sbor v kontextu misijní práce manželů Dohnalových.

Zapojení studentů do práce domácího sboru

Studenti i během vzdělávání na VOŠMT zůstávají členy svých domácích sborů, kde se zapojují podle možností. Míra jejich zapojení ve sboru je během studia na VOŠMT podobná zapojení křesťanských studentů, kteří studují na sekulárních školách.
Vysokoškolští studenti na křesťanských i sekulárních školách čelí jistým omezením:

Jedním omezením je např. vzdálenosti školy od místa bydliště, takže se studenti nedostanou domů tak často.
Dalším omezením může být školní duchovní program. Např. během výjezdu do Olomouce nebo výjezdu do Rovinje byli studenti plně vytíženi školou.
Jindy se studenti nedostanou domů, když se podílí na nedělním výjezdu do některého sboru Apoštolské církve.
Běžným omezením jsou studijní nároky, kterým musí student věnovat dostatek času a sil, takže se kvůli učení někdy na shromáždění nedostane.

Jistou výhodu mají na VOŠMT ti studenti, kteří jsou v Kolíně doma nebo to nemají do sboru daleko:

Milana B. slouží jako jedna z vedoucích kolínské mládeže i během svého studia na VOŠMT.
Václav K. během studia nevynechal ani jednu domácí skupinku nebo nedělní shromáždění.
Aleš L. stejně jako David K. pravidelně dojíždí do svého sboru v Praze.

„Velká praxe“ v 5. semestru

V novém vzdělávacím programu VOŠMT máme novinku. Celý 5. semestr, tj. 16 pracovních týdnů studenti stráví na praxi ve sboru či v křesťanské organizaci v ČR nebo v zahraničí. Se studenty během této „velké praxe“ udržujeme pravidelný kontakt a poskytujeme jim pastorační podporu např. přes Skype. Také máme podepsánu smlouvu s místním pastorem či vedoucím, aby studentům poskytl potřebnou pastoraci v průběhu praxe.

Uplatnění v církvi může najít každý absolvent

VOŠMT své studenty velmi systematicky připravuje na praktickou službu v kontextu místního sboru.

Samozřejmě bude vždy záležet na pastorovi,
jak přistupuje ke svým studentům a absolventům,
jak se za ně modlí a pomáhá jim během studia,
jak jim pomáhá najít uplatnění po absolutoriu.

Absolventi z VOŠMT nejsou dokonalí duchovní pracovníci.
Jako čerstvý absolvent pedagogické fakulty potřebuje uvádějícího učitele,
tak i absolvent VOŠMT potřebuje mentoring zkušeného pastora či staršího.

Je všeobecným problémem, že církev v České republice neroste tak rychle, aby mohla každoročně nabízet nová pracovní místa.
My na to studenty VOŠMT připravujeme.
Říkáme jim, že uplatnit se ve svém sboru mohou vždy,
ačkoliv jen někteří z nich v této ekonomicky nejisté době najdou v církvi i placené zaměstnání.

Výjezd do Havířova a kontext Bible

5. května 2013 jsme podnikli školní výjezd do sboru Apoštolské církve v Havířově. Kromě mne, mé manželky a syna Benjamina se výjezdu zúčastnily studentky Marie, Rut a Olga. Jsme vděčni pastorovi sboru Petru Špokovi i celému staršovstvu, že nám tento výjezd umožnili. V úvodní části shromáždění zněly chvály a potom pastor představil pět lidí, kteří měli být odpoledne pokřtěni ve vodě. Každý z nich řekl krátké svědectví.

Blok věnovaný biblické škole jsem uvedl Božím slovem, které jsem pro tento sbor přijal v průběhu chval: „Bůh si velmi váží vašich modliteb a každou z nich vyslýchá. Vaše společné modlitby jsou pro Jeho uši jako nádherná symfonie. Bůh každou vaši modlitbu vyslýchá, avšak ne pro vaše dobré skutky, ale proto, že Ježíš za vás zemřel na kříži. Bůh vás vyslýchá jako Otec: v pravý čas a správným způsobem a tak, aby připravil půdu pro generace, které přijdou po vás.“

Potom následovala videoreflexe misijního výjezdu biblické školy do Rovinje, Olga četla ze svého misijního deníku a Marie vyprávěla o tom jak jsme evangelizovali v ulicích Rovinje. O svědectví se podělil také Benjamin, který byl na misijním výjezdu s námi.

KontextVe svém kázání s názvem „Zvěstujeme smrt Páně“ jsem se zaměřil na 1. Korintským 11,26. Použil jsem kontextuální přístup k výkladu biblického textu, podle kterého význam slova je určován větou, jejíž je dané slovo součástí. Také každá věta je definována, a to odstavcem, jehož je součástí a odstavec je definován skupinou odstavců, které jej obklopují. Nakonec skupina odstavců významově podléhá zaměření dané knihy (v tomto případě 1. Korintským) a kniha je vpletena do kontextu 66 knih biblického kánonu.

Při svém výkladu jsem začal slovem „smrt“, jež má v izolované podobě množství různých významů. Avšak ve verši 1K 11,26 se jedná o smrt Pána Ježíše Krista, která má pouze jeden jediný význam: Kristus zemřel, abych já mohl žít.

Smrt Páně si máme připomínat formou Večeře Páně „dokud on nepřijde“. Toto časové upřesnění nám říká, co víme také z ostatních částí Bible, že Pán byl vzkříšen a znovu přijde. Kristus zemřel, abych já mohl žít, avšak byl vzkříšen a znovu přijde. Do té doby si jeho smrt a vzkříšení budeme na bohoslužbách připomínat Večeří Páně.

Kontextuální metoda kázání je blízká výkladovému kázání. Využívá principů biblické hermeneutiky a chrání kazatele před plytkým výběrem nahodilých veršů.

Soutěž o nejlepší Bethesdu

Během misijního výjezdu do Rovinje jsme byli ubytováni v modlitebně sboru, který vede bratr Jiří Dohnal. V počtu 18 lidí jsme se tísnili v prostorách, které jsme v neděli a ve středu museli vyklidit kvůli bohoslužbám. Největší zkouškou byl pro nás záchod a sprcha, jelikož se obojí nacházelo v jediné místnosti.

V době Pána Ježíše byl v Jeruzalémě rybník zvaný Bethesda. Pánův anděl do něj občas sestupoval a vířil vodu, a kdo do rybníka vstoupil první, byl uzdraven. Všichni známe ten příběh, že Pán Ježíš u rybníka potkal těžce nemocného člověka. Ten si Pánu postěžoval slovy: „Nemám nikoho, kdo by mne snesl do vody. Než se do rybníka dostanu, jiný tam sestupuje přede mnou.“ Našeho studenta Ota Faldynu napadla zajímavá asociace: „Než se do sprchy dostanu, jiný tam vstupuje přede mnou.“

Tehdy jsem si řekl, co bychom dělali, kdybychom museli v této modlitebně vydržet ne jenom šest nocí, ale třeba tři měsíce.

Po návratu do Kolína jsem vyhlásil soutěž o nejlepší Bethesdu, tj. o nejlepší nebo nejvtipnější řešení našeho přežití. Vymyslel jsem fiktivní příběh o euroskeptickém diktátorovi Stojanu Jakotičovi, který se dostal k moci a vyhlásil v Rovinji stanné právo. To nám znemožnilo odjet domů a museli jsme zůstat v modlitebně další tři měsíce.

Do soutěže se přihlásili tři studenti: David Kučera, Olga Nagláková a Ondřej Nawrat.
Jejich soutěžní příspěvky si můžete přečíst níže.

David Kucera
Ondřej Nawrat
Olga Nagláková

Dnes uplynulo 12 měsíců od úmrtí mé maminky

mama

Keď rozmýšľam o svojej mame,
vidím výbornú manželku svojho otca.
Otec bol významným činiteľom v Michalovciach
a mama po jeho boku stála verne 54 rokov,
až dokiaľ ich nerozdelila jej smrť.

Keď rozmýšľam o svojej mame,
vidím vynikajúcu mamičku.
Vidím ju ponáhľať sa z práce,
aby bola s nami, svojimi deťmi, doma,
aby nám venovala každučkú minútku voľného času.

Keď rozmýšľam o svojej mame,
vidím vernú modlitebníčku.
Keď som sa vracal z misijnej cesty do Bosny,
zastihol nás leják, stierače nefungovali, krokom sme išli po okraji diaľnice.
Tu zazvonil mobilný telefón, volala mama, cítila nebezpečenstvo, modlila sa.

Keď rozmýšľam o svojej mame,
vidím kučeravé dievčatko
preháňajúce sa po myslianskich kopcoch.
Práve teraz sa na jednom kopci zastavilo,
máva na mňa, smeje sa a vraví:
Neboj sa, Pán Ježiš zotrel každú slzu z mojej tváre.

Moja mama zomrela 2. 5. 2012.
Otec mamu nasledoval 18. 1. 2013.

Otevřený dopis pastorům než začnou maturity

Drahý bratře pastore.

Za několik dnů začnou na českých středních školách maturity, kterých se zúčastní též desítky mladých lidí z našich sborů. Obracím se na Tebe s prosbou, abys ve svém sboru udělal následující:

  1. Požádej budoucí maturanty i absolventy učebních oborů, aby vyšli na bohoslužbách dopředu a modlete se za ně s celým sborem.
  2. Ty, kteří odcházejí studovat do jiného města, zkontaktuj s nejbližším sborem. Pokud v blízkosti školy není sbor naší církve, zkontaktuj je s jiným evangelikálním společenstvím.
  3. Prosím, abys těm, kteří jdou studovat na sekulární školy, doporučil korespondenční studium jednotlivých biblických předmětů na Global University. Předměty mohou absolvovat i během studia na universitě. Informace najdeš na www.globaluniversity.cz nebo na mé adrese milan.buban@biblickaskola.cz.
  4. Zvaž prosím, jestli mezi mladými lidmi ve Tvém sboru není alespoň jeden maturant nebo absolvent učiliště, který chce studovat v denním programu na VOŠMT v Kolíně, ale nemůže kvůli nedostatku financí. Pak jeho nebo její potřebu předlož členům sboru.

„Pokud chceme zítra sklízet, musíme rozsévat už dnes. A investice do života mladých lidí je jedním z hlavních úkolů pastora – rozsévače.“ —George Wood

Milan Buban
ředitel biblické školy v Kolíně

Tento článek byl inspirován výzvou dr. Georgea Wooda, generálního superintendenta A/G v USA.

 

Přivítání hostů a historie misijních banketů

Proslov na misijním banketu dne 26. dubna 2013.

Vážené dámy a pánové.

Děkuji Vám, že jste přijali naše pozvání na misijní banket, kde se s vámi chceme rozdělit o své zkušenosti z misijního výjezdu do Rovinje na Istrii v Chorvatsku.

Posláním biblické školy v Kolíně je poskytovat studentům teoretickou i praktickou přípravu na náročnou službu v církvi. Kromě teologického vzdělávání naši studenti absolvují též odbornou praxi, která tvoří více než 25 % celkové výuky. Odborná praxe stojí na třech pilířích, jimiž jsou modlitby, bohoslužby a misie. Misijní výjezd do Rovinje na Istrii v Chorvatsku, který je hlavním tématem dnešního misijního banketu, patří do misijní praktické přípravy studentů biblické školy.

Misijní výjezd jsme absolvovali ve dnech 22. až 28. března 2013. Na doporučení ředitele Nehemie bratra Leoše Cáska jsem se spojil s misionářem Jiřím Dohnalem, který se svou manželkou pracuje v Chorvatsku od roku 1996. Bratr Dohnal nám poslal modlitební potřeby svého sboru a s místními pastory dohodl naše zapojení do duchovní práce na Istrii. V Chorvatsku na nás čekala jak duchovní práce ve sborech, tak i fyzická práce na zahradě a na výstavbě misijní chatky.

Spolu se studenty jsme se na výjezd připravovali průběžně od začátku školního roku. Na pravidelných školních modlitbách jsme se za výjezd modlili a na školních bohoslužbách jsme dělali sbírky. Sbírky byly vykonány také v domácích sborech našich studentů.

Abychom lépe pochopili prostředí, kde jsme měli pracovat, každý student vystoupil na ranních modlitbách s minireferátem o reáliích Chorvatska (národní parky, historie, průmysl, nedávný válečný konflikt ap.). Od února jsme každé úterý věnovali jednu vyučovací hodinu organizaci nácviku scének: Give me Your Heart, Židle a Lifehouse. Dbali jsme na to, aby během výjezdu každý student veřejně vystoupil se svým své svědectvím a každý student aby byl zapojen do účinkování v některé ze scének.

Nyní mi dovolte říci několik slov o historii misijních banketů na biblické škole.

Především, misijní bankety u nás zavedli manželé Jason a Andrea Morrisonovi, když ještě bydleli v Kolíně. Sestra Andrea Morrison se kvůli svým mateřským povinnostem nemůže dnešního večera zúčastnit, ale je zde s námi bratr Jason Morrison. (aplaus)

Dosud se uskutečnilo pět misijních banketů, ten dnešní je šestý.

Misijní banket 8. května 2001
Téma: Mongolsko
Host: Marcela a Thomas Hemphill
Místo konání: V Zídkách 402, Kolín II
Zajímavosti: Sestra Marcela je absolventkou biblické škole v Kolíně. S pomocí organizace Operation Mobilization se dostala do Mongolska. Thomas je původem z Austrálie. S Marcelou se vzali roku 2001 a pracovali spolu v Mongolské církvi. Výtěžek sbírky, kterou jsme vykonali v rámci banketu, byl věnován biblické škole v Mongolsku.

Misijní banket 8. května 2002
Téma: Indie
Host: Lukáš Targosz
Místo konání: V Zídkách 402, Kolín II
Zajímavosti: Bratr Lukáš, který je absolventem biblické školy v Kolíně, se zúčastnil misijního výjezdu do Indie. Výtěžek sbírky z misijního banketu byl odeslán biblické škole A/G v Indii, která připravuje služebníky, aby mohli zakládat sbory v nezasažených oblastech Indie.

Misijní banket 1. května 2003
Téma: Afghánistán
Host: David a Julie Leatherberry
Místo konání: Dům dětí a mládeže Kolín
Zajímavosti: Výtěžek sbírky byl věnován organizaci Shelter Germany, která působí v Afgánistánu, zaměřuje se na obnovu země po válce a na humanitární pomoc.

Misijní banket 24. dubna 2004
Téma: Služba Romům v Maďarsku
Host: Paul Gracza
Místo konání: Dům dětí a mládeže Kolín
Zajímavosti: V Maďarsku žije asi 850 000 Romů. V roce 2004 zde působilo silné hnutí zakládání sborů. Maďarská letniční církev slouží asi 10 000 Romů. Výtěžek sbírky byl věnován na podporu letničních romských sborů v Maďarsku.

Misijní banket 8. dubna 2005
Téma: Bangladéš
Host: dr. Sirkar
Místo konání: Dům dětí a mládeže Kolín
Zajímavosti: Bratr Sirkar je ředitelem na biblické škole, kde studuje celkem, denně i dálkově, na 3000 studentů. V Bangladéši obyvatelé trpí každoročními potopami a hladem. Většina populace (60%) je dokonce negramotná, vládne tam chudoba, mnoho lidí žije na ulici, děti jsou unášeny na velbloudí závody. Hustota zalidnění je dvanáctá největší na celém světě (1023 obyvatel na km2). Převažuje zde islám. Sbírka z misijního banketu byla věnována na podporu biblické školy v Bangladéši.

Misijní banket 26. dubna 2013
Téma: Misijní výjezd do Chorvatska
Host: Leoš Cásek, ředitel Nehemie
Zajímavosti: Bratr Leoš je absolventem biblické školy v Kolíně. Dnešní sbírka bude věnována na podporu pracovního týmu, který pojede do Rovinje, aby tak jako my pomohl bratru Jiřímu Dohnalovi.

Poznámka: Jason Morrison mě po banketu upozornil na jednu skutečnost, že toto je první banket věnovaný podpoře českého misionáře. Všechny ostatní bankety podpořily práci misionářů z ciziny.

Jak jsem se stal křesťanem

18. dubna 1982 jsem svůj život odevzdal do rukou Pána Ježíše Krista.

Bylo mi 19 let a studoval jsem na pedagogické fakultě Karlovy Univerzity.
Můj spolužák ze střední školy se stal křesťanem a chtěl, abych taky uvěřil.
„To nikdy!“ říkal jsem si.
„Co když se Vladan zapletl se sektou a stáhne mě za sebou!?“

Vladan mě totiž seznámil s rodinou pastora Kocura.
U Kocurů na Smíchově jsem navštívil nedělní shromáždění.
Ti lidé byli hodní, ale při bohoslužbách se modlili v cizích jazycích.

18. dubna 1982 byla neděle.

Právě jsem se na kolejích připravoval do školy, když mi to zničehonic došlo.
Pochopil jsem, že mi Bůh nabízí příležitost stát se křesťanem.
Věděl jsem, že mám vstát, jít za Vladanem a říct, že chci, aby se Kristus stal mým Spasitelem.
Věděl jsem, že mě k tomu nikdo nenutí, ale že to sám chci.

O několik hodin později jsme spolu s Vladanem navštívili pastora Kocura, který mi přečetl Ježíšova slova:
„Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn, bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu (Jan 10,9).“
Když jsem od Kocurů vycházel, vzpomněl jsem si na ta slova.
Řekl jsem si: „Právě jsem vešel do nové duchovní reality a vycházím, abych začal nový život s Bohem.“

18. dubna 1982 se Ježíš Kristus se stal mým Pánem a Spasitelem.
Je jím dodnes.