Jak mě Bůh zachránil: svědectví o mém obrácení

Stalo se to 18. dubna 1982. Bylo mi 19 let a byl jsem v 1. ročníku pedagogické fakulty v Praze. Můj kamarád ze střední školy se stal křesťanem. Na podzim 1981 mě vyhledal a vyprávěl mi o tom, jak Kristus změnil jeho život a chtěl, abych taky uvěřil. Říkal jsem si: “To nikdy!. Co když se Vladan zapletl s nějakou sektou a stáhne mě za sebou!?” Patřičně jsem se s ním hádal a zpochybňoval každý jeho argument. V duchu jsem si však říkal, že se Vladan opravdu změnil. Byl klidnější, vážnější, vyzařoval z něj pokoj.

Vladan mě zavedl do rodiny pastora Kocura na Smíchově, v jehož bytě bývaly v době totality tajné nedělní bohoslužby. Kocurovi byli hodní a obětaví lidé. Sestra Helenka mě přivítala jako syna, obdivoval jsem ji, s jakou láskou mě pohostila. Zúčastnil jsem se nedělních bohoslužeb, které se konaly u Kocurů v obýváku. Při bohoslužbách se lidé modlili v cizích jazycích. Bylo to pro mne zvláštní!

18. dubna 1982 byla neděle. Právě jsem se ve svém pokoji na koleji učil do školy, když mi zničehonic došlo, že Bůh mi nabízí příležitost stát se křesťanem. Náhle jsem věděl, že mám vstát, jít za Vladanem a říct mu, že chci, aby se Kristus stal mým Spasitelem. Zároveň jsem si jasně uvědomoval, že mě k tomu nikdo nenutí. Díval jsem se na modré nebe a jakoby se mě někdo ptal: “Opravdu to chceš udělat?” Avšak v mém srdci už bylo pevné rozhodnutí.

Vladan bydlel na privátě v Praze – Proseku. Nebyl doma, tak jsem z telefonní budky zavolal pastoru Kocurovi, jestli neví, kde Vladan je. Když přijel, vzal mě do svého bytu a já jsem mu řekl, že chci přijmout Krista za svého Spasitele. Myslím si, že mi nevěřil a ani bych se tomu nedivil, protože jsem se s ním několik měsíců o víře jen hádal. Ale Vladan si poradil, vzal mě na Smíchov ke Kocurovým.

Pastor byl doma. Byla tam i jeho manželka a myslím, že také oba jejich synové. Všechny jsem zavolal do veliké kuchyně a řekl jsem, že chci přijmout Krista za svého Spasitele. (Doslova jsem řekl: “Rozhodol som sa vyznať Pána Ježíša Krista.”) Musím se přiznat, že jsem při tom nezažil vůbec žádný příjemný pocit. Naopak se ozvalo mé ego, aby mi řeklo, jak velice jsem se ztrapnil.

Pastor mě vzal do obýváku a přečetl Ježíšova slova: „Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn, bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu (Jan 10,9).“ Přiznám se, že jsem těmto slovům tehdy vůbec nerozuměl a vyložil jsem si je po svém. Když jsem vycházel s domu, kde Kocurovi bydleli, řekl jsem si: „Právě jsem vešel do nové duchovní reality a vycházím, abych začal nový život s Bohem.“

Když mě Bůh prostřednictvím mého kamaráda a pastora Kocura zachránil, prožil jsem to, co je napsáno v Bibli: Bůh mě “povolal ze tmy do svého podivuhodného světla”.

1. Petrův 2,9 Vy však jste ‚rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid náležející Bohu‘, abyste hlásali mocné skutky toho, kdo vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla. 10 Kdysi jste ‚vůbec nebyli lid‘(n), nyní však jste lid Boží; pro vás ‚nebylo slitování‘(o), ale nyní jste došli slitování.

Bůh mi dal postavení kněze a já nabízím lidem stejnou zkušenost, jakou jsem získal.
Chceš být zachráněn i ty? Chceš i ty přejít ze tmy hříšného života do Božího podivuhodného světla?
Pak se pomodli následující modlitbu:

Pane Ježíši Kriste, jsem hříšník a potřebuji Tě.
Odpusť mi prosím všechny zlé myšlenky i skutky.
Děkuji Ti, že jsi na kříži zemřel také za mé hříchy.
A děkuji Ti, že jsi třetího dne vstal z mrtvých.
Otevírám dveře svého života a zvu Tě dál jako svého Spasitele a Pána.
Ty sám, Pane Ježíši, převezmi vládu nad mým životem.
Učiň ze mne takového člověka, jakým mě chceš mít.
Amen – tak se staň.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *