Rubriky
Jak čas plyne ...

Boží lajkování

Bohu se na nás nejvíc líbí to, co kromě něho nikdo nevidí. Za to dostáváme v nebi nejvíc lajků.

Vyfotil jsem se, napsal vtipný komentář, pověsil svůj příspěvek na Facebook a čekám … Kolikpak asi dostanu lajků? Konečně! Lajky se jen hrnou, přibývají. A tak si lajky rozkliknu, ať vím, kdo mi je dal. Rozčiluje mě, že je lajků málo. Co se zas komu nelíbí!? To abych zas vylepšoval fotky, protože ty se lajkujou nejvíc!? Tiše závidím těm, kteří získávají tisíce lajků. Strašně rád bych se dostal do jejich ligy …

A tu mě napadá, jestli by mi toto moje závidění lajknul Pán Ježíš. Zřejmě ne. Moje pobývání na sociálních sítích bylo jen přehlídkou ztraceného času. Jdu se raději podívat do Bible, jak je tomu s Božím lajkováním. Co se vlastně líbí Bohu?

1. Boží lajky získám, když přistupuji k Bohu s vírou v srdci. Židům 11,6 říká: Bez víry však není možné zalíbit se Bohu. Kdo k němu přistupuje, musí věřit, že Bůh jest a že se odměňuje těm, kdo ho hledají.

2. Boží lajky získám, když prokazuji dobrodiní skrytě před lidmi. Matouš 6,3-4 Když ty prokazuješ dobrodiní, ať neví tvá levice, co činí pravice, aby tvé dobrodiní zůstalo skryto, a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí.

3. Boží lajky získám, když se modlím v utajení. Matouš 6,6 Když ty se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři za sebou dveře a modli se k svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí.

4. Boží lajky získám, když dělám svou práci ne pro lidi, ale pro Boha. Koloským 3,23-24 Cokoli děláte, dělejte upřímně, jako by to nebylo lidem, ale Pánu, s vědomím, že jako odměnu dostanete podíl na jeho království. Váš Pán je Kristus, jemu sloužíte. 

5. Boží lajky získáváme, když dovolíme, aby si nás Duch svatý používal Filipským 2,13 Neboť je to Bůh, který ve vás působí, že chcete i činíte, co se mu líbí.

A naopak Boží lajky nezískám, když žiju bez Boha a svévolně. Římanům 8,8 (B21) Ti, kdo žijí v těle, se Bohu líbit nemohou.

Rubriky
Pedagogika

Praxis pietatis: odborná praxe na VOŠMT

CELOSTNÍ TEOLOGICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Celostní přístup formuje studenty v jejich postojích, dovednostech a vědomostech. Postoje se utvářejí v srdci, dovednosti v praxi a vědomosti se týkají intelektu.

Proč usilujeme o celostnost? Jednostranné soustředění na postoje srdce vede k ignorantskému pietismu. Jednostranné soustředění na praktickou přípravu vede k prázdné technické zdatnosti. Jednostranné soustředění na intelekt vede k jalovému akademismu.

Doménu srdce jsme nazvali Missio Dei – Mise Boží. Bůh se vydal na záchrannou misi a chce, abychom se k němu přidali. Tento postoj vštěpujeme našim studentům. Doménu ruky jsme nazvali Praxis pietatis – Praxe zbožnosti. Učíme studenty všemu, co budou potřebovat ke službě ve svých domácích sborech a společenstvích. Doménu hlavy jsme nazvali Theologia crucis – Teologie kříže. Vyučujeme o Bohu na základě zjevení Ježíšova díla spásy. Naše teologie je o Kristu a vede ke Kristu jako nejvyššímu zjevení Boha.

Tři dimenze vzdělávání na VOŠMT

TRANSFORMUJÍCÍ PRAKTICKÁ PŘÍPRAVA

Slovo transformující má dva přidružené významy: transformativní a transferabilní. Transformativní znamená: proměňující, utvářející, formativní. Naše odborná praxe utváří srdce, ruce i hlavu studenta do podoby Krista. Transferabilní znamená: přenosná či přenositelná. Naše odborná praxe je přenositelná do praxe místního společenství. Odborná praxe na VOŠMT proměňuje celou bytost studenta – jeho srdce, ruku i hlavu – a učí jej nebo ji přenášet získané postoje, dovednosti a poznatky do praxe místního společenství.

PODOBY PRAXE NA VOŠMT

Školní praxe:

  1. Kreativní modlitební modely (každou středu ráno)
  2. Kreativní čtení Bible (každé pondělí)
  3. Koinonie (vždy v úterý a ve čtvrtek)
  4. Veřejné bohoslužby (každou středu večer)
  5. Duchovní poradenství (pravidelně a na požádání)

Mimoškolní praxe:

  1. Průběžná praxe v církvi (vždy v pátek, sobotu a neděli)
  2. Misijní výjezdy (týden na konci letního semestru)
  3. Evangelizace (na začátku adventu)
  4. Církevní akce (podle nabídky církve)
  5. Teambuilding (adaptační týden, grilování, modlitební výlety)

VOŠMT JE SPOLEČENSTVÍ

Církev je společenství bratrů a sester Ježíše Krista, které Duch svatý přivedl na určité místo, aby zde uctívali Otce. VOŠMT je církev v malém provedení. Školní a mimoškolní aktivity doslova kopírují to, co se odehrává v běžných sborech a společenstvích. VOŠMT je proto skvělým místem pro přípravu duchovních služebníků.

Rubriky
Jak čas plyne ...

Když se modlíme za chléb

Modlitba Páně obsahuje prosbu: „Náš denní chléb dej nám dnes“. Když se modlíme za chléb, prosíme za naše fyzické potřeby (Mt 6), prosíme za chléb Božího slova (Mt 4), prosíme za projevy Ducha svatého (Mt 15) a prosíme za rozpoznání těla Večeře Páně (Mt 26).

Když se modlíme za chléb, prosíme za naše fyzické potřeby

Nebeský Otec o našich potřebách ví. Pán Ježíš uvedl Modlitbu slovy: „Otec ví, co potřebujete, dříve, než ho prosíte.“ (Mt 6,8) Když potom o tři verše dále říkáme: „Náš denní chléb dej nám dnes“, vlastně Otce prosíme, aby nám dal to, o čem ví, že to potřebujeme.

Od 25. do 34. verše šesté kapitoly Pán vysvětluje, proč nemáme být úzkostliví o svůj život, jak to dělají pohané. Ti se starají jenom o to, co budou jíst, co budou pít a co si oblečou. Avšak život lidské duše znamená víc než jen pokrm a oděv. Co má člověk z toho, kdyby získal svět, jenž pomine, a svou duši ztratil na věčnosti? (srov. Mt 16,26)

Aby dodal váhu svému argumentu, Pán uvedl dvě ilustrace: nebeské ptactvo a polní lilie. Otec zaopatřuje ptactvo pokrmem a lilie zaopatřuje nádherným vzhledem. Avšak lidé jsou pro Otce „o mnoho cennější“ než ptactvo a lilie! (Mt 6,26)

Svůj argument Pán uzavírá slovy: „Nemějte tedy starost a neříkejte: Co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat? Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete.“ (Mt 6,31n)

Otec ví, co všechno potřebujeme, a jsme o mnoho cennější než ptactvo a lilie, o které se Otec stará. Můžeme se tedy plně věnovat nebeským věcem (srov. Kol 3,1n). Pak se bude Otec starat o nás. Náš život je věčný. Nepokazme si ho usilováním o pomíjivé statky. (srov. Mt 16,26). „Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní – totiž jídlo, pití a oblečení, které potřebujete – vám bude přidáno,“ říká Pán Ježíš.

Když se modlíme za chléb, prosíme za pokrm Božího slova

Satan pokoušel Ježíše na poušti. Když si všiml, že má Ježíš hlad, začal jej svádět, aby proměnil kameny v chleby. Ježíš Satana odkázal na Deuteronomium 8,3, kde je psáno, že člověk žije vším, co vychází z Hospodinových úst. Slovo Písma je chléb, o který žádáme v Modlitbě Páně. Bible je naše duchovní výživa, kterou potřebujeme pro svůj duchovní růst (srov. 1Pt 3,1n).

Avšak Bible byla napsána lidem, kteří žili v dávných dobách. Jak bychom jí mohli porozumět?

Když tedy prosíme „Náš denní chléb dej nám dnes“, prosíme, aby Pán otevřel naši mysl a my jsme porozuměli Písmu (srov. L 24,25). Kdo jiný nám může lépe vysvětlit, co je v Bibli napsáno než ten, který řídil psaní Písma napříč staletími skrze různé autory? „Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha“. Aby se stalo naším denním chlebem, musí být Duchem vykládáno.

Když se modlíme za chléb, prosíme za duchovní požehnání.

Kananejská žena, o které čteme v 15. kapitole Matouše, žádala Ježíše, aby zázračně uzdravil její posedlou dcerku. Ježíš ji nejdřív odmítnul a poukázal na to, že jeho služba je omezena na Izrael. Aby to ženě vysvětlil, použil příměr: „Nesluší se vzít chléb dětem a hodit jej psům.“ (Mt 15,26) Dětmi myslel izraelský lid a jako psy označil pohany, včetně kananejské ženy. Matka se neurazila, nýbrž opáčila: „Ovšem, Pane, jenže i psi se živí z drobtů, které spadnou ze stolu jejich pánů.“ (Mt 15,27)

O jakém chlebu zde Ježíš a kananejská žena mluvili? O chlebu Božího požehnání, o zázračných uzdraveních, zázracích a znameních. Toto duchovní požehnání bylo původně určeno fyzickému Izraeli. Avšak po Ježíšově vzkříšení jsou duchovní dary k dispozici duchovnímu Izraeli, který se skládá jak z Židů, tak i z pohanů (Ga 6,16; Ef 2,18-22).

Když tedy prosíme: „Náš denní chléb dej nám dnes“, prosíme, abychom byli nasyceni duchovními dary. Aby každý věřící křesťan sloužil zvláštním charismatem, který má od Ducha svatého. „Jednomu je skrze Ducha dáno slovo moudrosti, druhému slovo poznání podle téhož Ducha, někomu zase víra v témž Duchu, někomu dar uzdravování v jednom a témž Duchu, někomu působení mocných činů, dalšímu zase proroctví, jinému rozlišování duchů, někomu dar mluvit jazyky, jinému dar vykládat, co to znamená. (1K 12,7-11)

Když se modlíme za chléb, prosíme za rozpoznání těla Páně

U poslední večeře vzal Ježíš chléb, požehnal jej, lámal a dával učedníkům se slovy: „Vezměte, jezte, toto jest mé tělo.“ Když se modlíme za chléb, modlíme se za rozpoznání, co znamená chléb Večeře Páně. Na to v Korintském sboru mnozí doplatili. Přistupovali k Večeři Páně nehodně, nerozpoznávali, že jde o tělo Páně. Bůh je kvůli tomu soudil slabostí, nemocí a smrtí. (1K 11,29n)

Co vlastně chléb Večeře Páně představuje?

Chléb Večeře Páně představuje naše smíření s Otcem. Ježíšova oběť uspokojila Boží požadavek spravedlnosti. Odplatou za hřích je smrt, avšak Ježíš byl zabit místo nás a tím usmířil Boží hněv. Přijetím smírčí oběti jsou vymazány naše hříchy a otevřena cesta k nebeskému Otci. Když lámeme chléb Večeře Páně, ztotožňujeme se s Ježíšovým ukřižováním za naše hříchy.

Chléb Večeře Páně představuje náš podíl na oběti Ježíše Krista. Když u Večeře Páně lámeme chléb, každý dostane svůj dílek, svou část. Všechny dílky dohromady tvoří jeden chléb, všichni bratři a sestry dohromady tvoří tělo Ježíše, kterým je církev. Svou účastí na Večeři Páně se ztotožňujeme s církví prvorozených, která má své členy napříč celou historií, napříč všemi křesťanskými denominacemi a také v našem místním společenství.

Závěr

Když se tedy modlíme: „Náš denní chléb dej nám dnes“, prosíme za naše fyzické potřeby (Mt 6), za chléb Božího slova (Mt 4), za projevy Ducha svatého (Mt 15) a za rozpoznání těla Večeře Páně (Mt 26).

„Proste, a bude vám dáno,“ říká Pán. Ačkoliv Otec předem ví, že to všechno potřebujeme, přesto chce, abychom se modlili. Modleme se ve skrytu, bez okázalosti a bez zbytečných slov. Amen.

Rubriky
Jak čas plyne ...

Den biblické školy a aktuální nabídka

Každý rok si druhou neděli listopadu připomínáme Den biblické školy. Vznikla v roce 1992 a k dnešku má 243 absolventů, z nichž 39 získalo bakalářský titul na Global University. Mnozí z našich absolventů stojí v duchovní službě ve sboru, někteří na misii či dokonce ve vedení Apoštolské církve.

Náš původní název Letniční biblická akademie se změnil v roce 1995 na Vyšší odborná škola misijní a teologická. Zpočátku dvouletý denní program vystřídala v roce 2011 tříletá denní a čtyřletá kombinovaná forma vzdělávání. Od roku 2008 máme smlouvu o uznávání kreditů s Global University.

Od samého začátku se škola profiluje jako učednický program.
Klademe důraz na vyváženost intelektu, postojů a dovedností, třetinu kurikula tvoří praktická příprava. Naše škola vyučuje v pondělí až čtvrtek, kdy žijeme jako křesťanské společenství studentů a zaměstnanců. V pátek, v sobotu a v neděli mohou studenti sloužit ve svých domácích sborech.

Ve školním roce 2020-21 jsme se zaměřili na evangelizaci a misii.
Nabízíme osm modulů, kde on-line či kontaktně učíme dějiny církve, světová náboženství, misii a strategie Velkého poslání. Praktické vyvrcholení roku bude v červnu 2021, opět pojedeme na zahraniční misijní výjezd.

V pátek 6. listopadu 2020 v 17.00 hodin otevíráme modul Uvedení do misie, který odučí Mgr. Petr Berdar. Pokud máte zájem, přihlaste se online a my vám pošleme odkaz na Zoom. Informace o modulu a přihláška jsou pod odkazem http://vosmt.cz/vikendove-vyucovani/

V neděli 15. listopadu 2020 otevíráme modul Království, moc a sláva: přehled Nového zákona on-line. Pokud máte zájem, přihlaste se přes https://globaluniversity.cz/kurz-krestanskeho-ucednictvi-on-line/

Rubriky
Jak čas plyne ...

Cesta k uzdravení naší země z koronaviru

2. Paralipomenon 7,13-14 Uzavřu-li nebesa, takže nebude deště, přikážu-li kobylkám, aby hubily zemi, pošlu-li na svůj lid mor, a můj lid, který se nazývá mým jménem, se pokoří a bude se modlit a vyhledávat mě a odvrátí se od svých zlých cest, tehdy je vyslyším z nebes, odpustím jim jejich hřích a uzdravím jejich zemi.

V časech, kdy Boží lid upadá a žije v kompromisu se špatnostmi světa, Bůh na něj dopouští sucho, kobylky a mor. Bůh dopustil koronavirovou krizi proto, aby odvrátil svůj lid od hříchu. V této době se musíme přimknout k Bohu a očistit se ode všeho, co se Bohu nelíbí. Potřebujeme duchovní obnovu a probuzení! 2Pa 7,14 uvádí čtyři podmínky, které musíme jako křesťané splnit, aby naše srdce znovu zahořela prvotní láskou.

1. „Pokoří se“

Musíme rozeznat svá selhání, plakat nad svými hříchy a obnovit svou vydanost Bohu. Musíme se pokořit před Bohem a jeho slovem a uznat vlastní duchovní chudobu. Žalm 51,19 říká: „Zkroušený duch, to je oběť Bohu. Srdcem zkroušeným a zdeptaným ty, Bože, nepohrdáš!“ A Matouš 5,3: „Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské.

2. „Bude se modlit“

Musíme Boha naléhavě žádat o milosrdenství a důvěřovat mu, že On bude jednat. Naše modlitba musí být horlivá a vytrvalá až do okamžiku, kdy nám Bůh z nebes odpoví. Lukáš 18,7-8 uvádí, jak Ježíš komentuje jednání nevěřícího soudce, který nakonec pomohl neodbytné vdově: „Což teprve Bůh! Nezjedná on právo svým vyvoleným, kteří k němu dnem i nocí volají, i když jim s pomocí prodlévá? Ujišťuji vás, že se jich brzo zastane. Ale nalezne Syn člověka víru na zemi, až přijde?“

3. „Bude mě vyhledávat“

Musíme se vytrvale celým srdcem obracet na Boha a prahnout po jeho přítomnosti. Matouš 7,7 -11 vyjadřuje tuto naléhavost slovesy proste, hledejte, tlučte: „Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno. Což by někdo z vás dal svému synu kámen, když ho prosí o chléb? Nebo by mu dal hada, když ho poprosí o rybu? Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec v nebesích dá dobré těm, kdo ho prosí!“

4. „Odvrátí se od svých zlých cest“

Musíme se kát a prakticky odvrátit od konkrétních hříchů a všech forem modloslužby. Musíme odmítnou přizpůsobování se nevěřícím lidem a přimknout se k Bohu, aby nám daroval milost, odpuštění a očištění. Apoštol Pavel v Římanům 12,1-2 hovoří o duchovní obnově takto: „Vybízím vás, bratří, pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli jako živou, svatou, Bohu milou oběť; to ať je vaše pravá bohoslužba. A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.“

Když jsou splněny uvedené podmínky, Bůh nás požehná trojím způsobem.

1. Bude vyslýchat naše modlitby, reagovat na naše úpěnlivé prosby. Prvním příznakem probuzení je skutečnost, že Bůh odpovídá na modlitby. Jan 14,12-13 říká: „Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které já činím, a ještě větší, neboť já jdu k Otci. A začkoli budete prosit ve jménu mém, učiním to, aby byl Otec oslaven v Synu.“

2. Odpustí nám hříchy, uklidní naše svědomí hlubokým poznáním krve Beránka. Obnoví mezi křesťany svou přízeň, přítomnost, pokoj, pravdu, spravedlnost a moc. Židům 9,13-14 praví: „Jestliže již pokropení krví kozlů a býků a popel z jalovice posvěcuje poskvrněné a zevně je očišťuje, čím více krev Kristova očistí naše svědomí od mrtvých skutků k službě živému Bohu! Vždyť on přinesl sebe sama jako neposkvrněnou oběť Bohu mocí Ducha, který nepomíjí.

3. Bůh uzdraví naši zemi z koronaviru. Uhasí všechna ohniska nákazy. Sešle Ducha svatého, který posílí naši duchovní citlivost. Probuzená církev se stane solí a světlem pro lidi v České republice. Jóel 2,18-19 popisuje, jak Bůh odpovídá na pokání církve: „Horlivě se ujme Hospodin své země a se svým lidem bude mít soucit. Hospodin se ozve a řekne svému lidu: Hle, posílám vám obilí, mošt i čerstvý olej, abyste se nasytili, a už vás nevydám potupě mezi pronárody.“

Rubriky
Jak čas plyne ...

Kurz křesťanského učednictví on-line

Doba koronavirová nás přivedla k hledání nových způsobů výuky. Tento kurz formuje s intelektem zároveň srdce i ruce. Nabízíme vám unikátní kolekci 12 předmětů zaměřených na teologii, duchovní život a křesťanskou službu. Můžete absolvovat všechny předměty nebo předměty jednotlivé, a to bez přerušení vaší duchovní služby ve sboru. Stačí vám počítač, tablet či mobil připojený k internetu. Do příštího předmětu se přihlaste pod odkazem https://bit.ly/2Vv3E8F

Popis

  • Kurz je součástí programu Global University, úrovně Christian Service
  • Kurz je uskutečňován za pomoci aplikace Učebna od společnosti Google
  • Kurz formuje studenty prostřednictvím výuky, společných modliteb a individuálního poradenství – to vše on-line

Cíle

Po absolvování kurzu by student měl být schopen:

  • Napodobovat život Ježíše Krista
  • Rozumět Bibli v jejím kontextu
  • Orientovat se v doktrínách církve
  • Sloužit Bohu podle svého obdarování

Obsah

Téma →
Rok ↓
Duchovní životBibleTeologieSlužba
2020-2021Křesťanská zralost 1.9. – 15.11.2020Království, moc a sláva 16.11.2020 – 31.1.2021Úhelné kameny pravdy 1.2. – 18.4.2021Duchovní dary 19.4. – 4.6.2021
2021-2022Modlitba a uctíváníStany, chrámy a paláceŽivý v KristuKázání a vyučování
2022-2023Zodpovědný křesťanRozumět BibliRádce, Učitel a PrůvodceLidé, úkoly a cíle

Postup

  • Každý školní rok nabízíme čtyři předměty, do kterých se student zapisuje na adrese https://bit.ly/2Vv3E8F  
  • Každý předmět se studuje 10 týdnů, v 11. týdnu se píše závěrečný test pod supervizí
  • Každý student je zapojen do společného modlitebního řetězce Perimetr víry on-line
  • Každý student může požádat o individuální konzultace (Zoom, Meet, Skype)
  • Studium se uskutečňuje za pomoci aplikace Učebna od společnosti Google

Podmínky

  • Student se musí zapsat ke studiu předmětu nejpozději v den začátku vyučování předmětu
  • Student musí uhradit poplatek ve výši 500,- Kč na účet Global University 2500457727 / 2010 (Fio banka) nejpozději v den začátku vyučování předmětu
  • Nárok na vrácení poplatku studentu nevznikne, pokud studia zanechá nebo neuspěje u závěrečného testu

Další informace si vyžádejte na mbuban(at)globaluniversity.cz

Rubriky
Jak čas plyne ...

Mluvení v jazycích by bylo málo

Křest v Duchu svatém se zpravidla projevuje mluvením v jazycích. Avšak to by bylo málo. Pravý křest v Duchu svatém prohlubuje osobní vztah s Bohem. Naopak falešný křest v Duchu svatém zůstává jen u mluvení v jazycích. Následující úvaha vychází z doktrinálního článku „Zkoumání pravosti křtu v Duchu svatém“, který je součástí Studijní Bible s výkladovými poznámkami.

1) Pravý křest v Duchu svatém působí, že víc milujeme, vyvyšujeme a oslavujeme Boha Otce a Pána Ježíše Krista (J 16,13-14; Sk 2,11; 4,12; 7,55-56; 10,44-46; Ř 5,5). Naopak falešný křest v Duchu svatém odvádí modlitby, uctívání a klanění k něčemu nebo někomu jinému než k Bohu a Pánu Ježíši Kristu.

2) Pravý křest v Duchu svatém prohlubuje naše pochopení, že si nás Bůh adoptoval (Sk 1,4n; Ř 8,15-16), že Kristus žije v našem srdci (J 14,16.23; 15,26; Ef 3,17). Zvnitřňuje naše voláni: „Abba, Otče“ (Ř 8,15; Ga 4,6). Naopak falešný křest v Duchu svatém nepřináší ani hlubší společenství s Kristem, ani intenzivnější obecenství s Bohem jako Otcem.

3) Pravý křest v Duchu svatém v nás probouzí větší úctu k Písmu (Ž 1,2). Duch pravdy (J 14,17), který Písma inspiroval (2Tm 3,16; 2Pt 1,20-21), prohlubuje lásku k pravdě Božího slova (J 16,13; Sk 2,42; 3,22; 1J 4,6). Naopak falešný křest v Duchu svatém nepůsobí ani hlad po četbě Božího slova, ani nenabádá k přijetí Písma jako závazné normy pro život (srov. J 8,31; 15,4-7).

4) Pravý křest v Duchu svatém prohlubuje naši lásku k jiným Kristovým učedníkům (Sk 2,42-47; 4,31-37; 1J 5,1), ryzí společenství křesťanů se může uskutečnit jenom v přítomnosti Ducha svatého (2K 13,14). Naopak falešný křest v Duchu svatém neprobouzí lásku k těm, kdo věrně slouží Ježíši Kristu jako svému Pánu a Spasiteli (srov. Ř 5,5 s 1J 4,21).

5) Pravému křtu v Duchu svatém vždy předchází odvrácení od hříchu a závazné obrácení ke Kristu (Sk 2,38; 8,15-24). Křest v Duchu svatém si uchováme, jen pokud jsme dál Duchem posvěcováni (Sk 2,40; 3,26; 5,29-32; 8,21; 26,18; Ga 5,16-25), pokud mocí Ducha umrtvujeme hříšné sklony a pokud se necháváme Duchem vést (Ř 8,13-14; srov. Ga 5,24-25; Kol 3,5). Naopak falešný křest v Duchu svatém obdržel ten, kdo nebyl osvobozen od hříchu a ani po tom netouží (Sk 2,38-40; 8,18-23; Ř 6,22-23; 8,2-15). Projevy moci ve službě takového člověka jsou z jiného zdroje, z podvodné činnosti Satanovy (srov. Ž 5,5n; Mt 7,19-23; 2K 11,13-15; 2Te 2,9-10).

6) Pravý křest v Duchu svatém zesiluje naši citlivost vůči hříšným sklonům a umrtvuje naši pozemskou touhu po bohatství, uznání a radovánkách (Sk 4,32-57; 8,14-24; 20,35; 1J 2,15-17). Naopak falešný křest v Duchu svatém nijak nebrání v přijímání světských měřítek a názorů do života církve a je projevem ducha světa, a nikoliv Ducha, který je z Boha (1K 2,12; 1J 2,15).

7) Pravý křest v Duchu svatém prohlubuje naši touhu a odhodlanost svědčit o díle Pána Ježíše Krista, které přináší záchranu všem lidem (viz L 4,18; Sk 1,4-8; 2,1-4.37-42; 4,8-33; Ř 9,1-3; 10.1). Naopak falešný křest v Duchu svatém nepřináší žádnou touhu vidět druhé, jak se oddělují od jisté záhuby, do níž se žene celý svět.

8) Pravý křest v Duchu svatém nás vede k otevřenosti pro svrchované působení a dary Ducha svatého (Sk 2,4.16-18.43; 4,29-30; 5,12-16; 6,8; 8,3-7; 10,38.44-46; 1K 12-14; Ga 3,5). Naopak falešný křest v Duchu svatém k darům a projevům nevede a je zřejmou odchylkou od zkušenosti prvních věřících (Sk 2,4.18; 10,45-46; 19,6).

9) Pravý křest v Duchu svatém způsobuje, že si víc uvědomujeme práci, vedení a přítomnost Ducha svatého ve svém životě. Poté, co přijali Ducha svatého, si věřící ve Skutcích uvědomovali Jeho přítomnost neustále (Sk 2,4.16-13; 4,31; 6,5; 9,31; 10,19; 13,2.4.52; 15,28; 16,6-7; 20,23). Naopak falešný křest v Duchu svatém vědomí přítomnosti Ducha svatého nepřináší. Neprobouzí touhu poslouchat Ježíše Krista a žít v jeho přítomnost, nezarmucovat Ducha svatého a neuhášet jeho plamen (Ef 4,30; 1Te 5,19).

Závěrem

Pravý křest v Duchu svatém je víc než jen mluvení v jazycích. Přináší do života křesťana hlubší a intenzivnější poznání spasitelného díla Pána Ježíše Krista. Duch svatý otevírá oči našeho srdce, abychom jasněji viděli nebeskou naději, k níž nás Otec povolal, bohaté a slavné dědictví, které Otec uložil ve svém svatém lidu a nesmírnou moc Kristova vzkříšení, která působí v našich životech (Ef 1,15-23).

Výše je v bodě 5 uvedeno, že si pravý křest v Duchu svatém musíme uchovat. Aby se náš křest v Duchu svatém nezvrhl a nestal falešným,

  1. prohlubujeme své posvěcení, protože Duch svatý je SVATÝ a bez svatosti nikdo neuvidí Pána
  2. umrtvujeme své hříšné sklony, protože když jim podlehneme, nepustí nás do Božího království
  3. učíme se Duchu svatému naslouchat a nechat se jím vést, protože On zná naši cestu do nebe
Rubriky
Jak čas plyne ...

Eschatologie je jen pomocná disciplína

Ježíšovo poslední „ale“ ve Sk 1,8 (řec. alla je odporovací spojka) mělo apoštoly a potažmo také nás odvrátit od přílišného spekulování nad detaily Kristova návratu. Naším úkolem je usilovat o moc Ducha svatého a činit učedníky ze všech národů. A pokud se zabýváme eschatologií, pak jen jako součástí naší misijní činnosti. Primárně se musíme zabývat fakty týkajícími se „že a co“,  tzn. “že se něco se stane”, a jenom sekundárně se zabývat odpověďmi na otázky „jak a kdy“ tzn. “jak a kdy se něco stane” (Soušek, 1991:38).

Eschatologie je pomocná teologická disciplína a nikdy nesmí stát v centru teologického systému (Soušek, 1991:37). Centrální úlohu má v teologických vědách Kristus a jeho dílo.

Výraz ESCHATOLOGIE je odvozen z řeckého ESCHATOS = nejzazší, poslední, nebo z derivátu TA ESCHATA = poslední věci. V Novém zákoně se ESCHATOS vyskytuje 51x, z toho TA ESCHATA (v absolutní formě) 3x. (Soušek 1991:7).

Výraz APOKALYPTIKA pochází z knihy Zjevení 1,1. Je, odvozený z řeckého APOKALYPSIS = odhalení, zjevení. Tento výraz se v Novém zákoně vyskytuje 18x a sloveso APOKALYPTEIN 26x. Apokalyptika je literární žánr s charakteristickými vyjadřovacími prostředky. Vznikala v existenčně tíživých podmínkách, na které reagovala tím, že se zaměřila na konečné a slavné vítězství Hospodinovo. Pro apokalyptiku je a zůstane Hospodin jediným Pánem a Soudcem všeho. Nepřítel, ten Zlý, který ovládá tento věk, mu není na roveň. Hospodin v určitém čase skoncuje s tím Zlým jako i s tímto věkem, který ten Zlý ovládá. Potom nastolí věk nový, tj. věk své vlády. Apokalyptika přijímá Zákon Hospodinův jako jedinou etickou normu pod zorným úhlem věčnosti. Poslušnost této normě pak pokládá za jedinou cestu k získání občanství v novém věku. (Soušek 1991:10-12)

Apokalyptika vznikla jako obranná reakce víry v dobách duchovní a teologické krize, politického útlaku a svévole, kdy se budoucnost jevila zcela nejistá a bezvýchodná. Právě proto dovede oslovit čtenáře zejména v kritických dobách, jako jsou války, nebo protivenství, nebo když se hroutí etické normy. Apokalyptika přináší víru a upevnění naděje. Předkládá silný etický apel z pohledu věčnosti. Svým neochvějným důrazem na Boží suverenitu brání jakémukoliv snižování Hospodina a vyvyšování člověka. Odkazuje člověka do jeho mezí a vyvádí ho ze sebestřednosti a sebeuspokojování. Chrání biblickou zvěst před subjektivizováním. Pro to vše má apokalyptika pevné místo v teologii. Avšak, jak jsme uvedli výše, není to místo centrální, nýbrž služebné a pomocné.

Nebezpečí nepochopení role eschatologie a apokalyptiky je velmi vysoké. Jakmile ztratí své služebné postavení a dostane se do středu myšlení a zájmu věřících, nutně se deformuje a vytváří výstřední separatizující skupiny a hnutí. To se děje zvláště v dobách, když zdravé apokalyptické učení vymizí z kazatelen. (Soušek 1991:37n)

SOUŠEK, Zdeněk, 1991. Zvěst o konečné Boží vládě: význam apokalyptiky. Praha: Evangelická církev metodistická. ISBN 8085013179.

Rubriky
Pedagogika

Rozhovor s apoštolem Pavlem o teologickém vzdělávání

BRATŘE PAVLE. BĚHEM SVÉHO ŽIVOTA JSTE BYL OVLIVNĚN RABÍNEM GAMALIELEM (SK 22,3) A FARIZEJSKOU TRADICÍ (FP 3,5). AVŠAK NEJVÍCE VÁS OSLOVILO SETKÁNÍ S JEŽÍŠEM (SK 9,3-6). CO SE VLASTNĚ STALO?

Když jsem slepý seděl v Damašku (Sk 9,9), Hospodin otevřel oči mého srdce. Pochopil jsem, že to, co můj lid po staletí vyhlížel – naději na vzkříšení, věčné dědictví a moc Boží – to všecko se naplnilo v Ježíši Nazaretském. Výsledkem jeho smrti a vzkříšení jsou navíc zachráněni nejen Židé, ale i pohané (Ef 3,6).

KTERÁ STRÁNKA JEŽÍŠOVY POZEMSKÉ SLUŽBY NA VÁS UDĚLALA NEJVĚTŠÍ DOJEM?

Nejvíc mě oslovila jeho pokora. Petr a Jan mi vyprávěli, jaký byl, když byli s ním sami (Gal 2,9). Ne jako někdo, kdo si sedne ke stolu a nechá se obsluhovat, ale jako obyčejný služebník (L 22,24-27). Byl to Pán a Mistr, a přesto se nezdráhal svým učedníkům umýt nohy (J 13,12-15). Proto jsem si zvolil nové jméno Pavel, tj.  nepatrný (1Kor 15,9).

JAK CHÁPETE TEOLOGICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ? CO JE V NĚM PODLE VÁS NEJDŮLEŽITĚJŠÍ?

Nejdůležitější je duchovní budování, které vyplývá z poznání Kristovy zástupné smrti, vzkříšení a oslavení (Ef 1,17-23). Právě to jsme v synagoze podcenili. Úporné zachovávání tradice nás odvedlo od samé podstaty Zákona, kterou je Beránek zabitý za hříchy lidu. Naše duchovní slepota byla tak silná, že jsme ukřižovali Pána slávy (1Kor 2,8).

VE SVÝCH LISTECH ČASTO POUŽÍVÁTE VÝRAZ „OIKODOMÉŌ“, TJ. BUDOVOVAT, STAVĚT DŮM. JAK JSTE K TOMUTO VÝRAZU DOSPĚL?

Poprvé mě to napadlo v Jeruzalémě (Gal 2,9), když mi Petr převyprávěl Ježíšovo proroctví o zkáze chrámu (Mk 13,1-2). Došlo mi, že si v naší době Hospodin buduje duchovní chrám a stavebními kameny jsou znovuzrození věřící (srov. 1Pt 2,4-5).

TAKŽE HOVOŘÍTE O BUDOVÁNÍ DUCHOVNÍHO CHRÁMU?

Ano. Chrám v Jeruzalémě byl hmatatelným symbolem pravého uctívání Hospodina. Použil jsem jej tedy pro ilustraci duchovního budování jednotlivých věřících (1Kor 6,19) i celých církví (2Kor 6,16).

MŮŽETE STRUČNĚ SHRNOUT, JAK JSTE VÝRAZ „OIKODOMÉŌ“ POUŽIL?  

Sledoval jsem, co se děje na shromáždění a v soukromí.

  • Na shromáždění jsme budováni
    • jednak skrze apoštoly, proroky, evangelisty, pastýře a učitele, kteří nás připravují k dílu služby, tj. k budování Kristova těla v lásce (Ef 4,11-12 srov. Sk 2,42; 19,8-10)
    • jednak skrze každého člena církve, který přinese proroctví, výklad jazyků, žalm, slovo poznání, slovo moudrosti, napomenutí apod. (1Kor 14,3.5.26 srov. 12,7-11; Ef 5,19-21; Kol 3,16-17)
  • V soukromí jsme budováni
    • jednak osobním studiem Písma (2Tm 3,15-17)
    • jednak modlitbou v Duchu svatém vlastními slovy i v jazycích (Ř 8,26-27 srov. Ef 6,18; 1Kor 14,4,18 srov. Ju 1,20)
  • Na pozadí duchovního budování ve shromáždění i v soukromí je agapé, která je poutem dokonalosti (1Kor 13,14). Láska vytváří atmosféru soucitu, ohleduplnosti (Ř 14,19; 15,2; 1Kor 14,12) a nesobecké péče o budování jiných před tváří Boží (2Kor 12,19 srov. Fp 2,4).

CO JE CÍLEM TEOLOGICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, KTERÉ STOJÍ NA DUCHOVNÍM BUDOVÁNÍ?

Připravit každého člověka na setkání s Kristem, přivést ho k bráně věčnosti dokonalého (Kol 1,28), žijícího v lásce, která plyne z čistého srdce, z dobrého svědomí a z upřímné víry (1Tm 1,5).

ČTENÁŘE SVÝCH LISTŮ ŽÁDÁTE, ABY VÁS NAPODOBOVALI. ZNAMENÁ TO, ŽE VY UŽ JSTE DOKONALÝ?

Říkám jen, aby mě věřící napodobovali, jako já napodobuji Krista (1Kor 11,1). Jsem hříšníkem číslo jedna, to je věrná pravda, avšak Bůh mi odpustil (1Tm 1,15). Chtěl bych, aby všichni lidé prožili to, co já: jednak zoufalství nad vlastní hříšností (Ř 7,24), jednak vděčnost za dokonalé odpuštění (Ř 8,1-2 srov. Sk 26,29).

TIMOTEOVI JSTE NAPSAL, ABY SVĚŘOVAL VĚRNÝM LIDEM, CO SE NAUČIL OD VÁS. A TI ZAS ABY VYUČOVALI DALŠÍ.

Teologické vzdělávání je takové, jaký je vztah mezi učitelem a žákem. Timoteus se mi stal synem a zblízka sledoval mé učení, můj způsob života, mé úmysly, mou víru, shovívavost, lásku, trpělivost, pronásledování a útrapy, jaké mne stihly v Antiochii, v Ikoniu a v Lystře, a jak mě Pán ze všeho vysvobodil (2Tm 3,10-11). Chtěl jsem, aby Timoteus přistupoval ke svým žákům stejně. Vzdělávání jsem vysvětlil na příkladech vztahů ze života:

  1. VZTAHY V RODINĚ: otec, děti a syn (1Kor 4,15-17 srov. 1Tm 1,2); zprostředkovatel sňatku a nevěsta (2Kor 11,2-3); rodící matka a děti (Gal 4,19); členové rodiny (Ef 2,19b); kojící matka a děti (1Te 2,7)
  2. VZTAHY V KOMUNITĚ: občan a spoluobčané (Ef 2,19a)
  3. VZTAHY V ARMÁDĚ: velitel a voják (2Tm 2,3-4).
  4. VZTAHY VE SPORTU: trenér a atlét (2Tm 2,5)

PROROK OZEÁŠ NAPSAL: “MŮJ LID ZAJDE, PROTOŽE ODMÍTÁ POZNÁNÍ” (OZ 4,6). DÁ SE TO VZTÁHNOUT NA TEOLOGICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ?

Ozeáš mluvil o poznání Zákona Hospodinova, které bylo v severním království tak ubohé, že se lid provinil ve všech bodech Desatera (Oz 4,1-2). Hlavní odpovědnost za tuto duchovní bídu však nesli kněží, protože oni sami zavrhli Hospodinův Zákon a dopouštěli se smilství s Baalem (Oz 4,14). To vedlo k úpadku duchovního budování a naprosté zkáze severního království.    

JAK SE MŮŽEME Z TOHO POUČIT MY DNES?

Dejte si pozor na duchovní formování vašich pastorů, aby nezavrhli Hospodinův Zákon. Mně se často podsouvalo, že učím proti Mojžíšovi a Zákonu (Sk 21,21), ale není to pravda. Já jdu proti falešné pokoře a zákonictví. Vždyť láska k Bohu a bližnímu se projeví zachováváním Desatera (Ř 13,9).

JAK BYSTE SHRNUL SVÉ CHÁPÁNÍ TEOLOGICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ?

Teologické vzdělávání člověka začíná osobním setkáním s Ježíšem Kristem a pokračuje duchovním budováním během celého života prostřednictvím vztahů s křesťany, kteří milují Hospodinův Zákon, studují ho, zachovávají ho a učí tak druhé (Ezd 7,10).

Rubriky
Jak čas plyne ...

Podobenství o synchronizaci počítačových aplikací

Příprava na věčný život s Kristem je jako když člověk pracuje s počítačovými programy, které se synchronizují ve dvou zařízeních.

Například aplikace Spotify funguje zároveň v počítači i mobilu. Spotify nabízí hudbu, kterou posloucháme v kanceláři. Ale už musíme končit a jít domů.

Tu nám aplikace nabídne přepínání mezi zařízeními, takže si koncert rozposlouchaný v počítači můžeme klidně doposlouchat cestou domů v mobilu.

Tak to bude s druhým příchodem Pána Ježíše Krista. Poslech na počítači je zbožná smrt a poslech v mobilu je vytržení. Díky takřka “všudypřítomnému” internetu můžu v mobilu dokončit v práci, kterou jsem začal v počítači.

Čím spíše díky všudypřítomnému Bohu budu moci plynule přejít ze zbožné smrti do vytržení!

Vždyť “ti, kdo zemřeli v Kristu, vstanou nejdříve”, potom živí, kteří se toho dočkají, budou spolu s nimi uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu (srov. 1Te 4,16n).