Archiv pro rubriku: Pedagogika

Texty o vzdělávání duchovních pracovníků.

Uplatnění v církvi může najít každý absolvent

Vyšší odborná škola misijní a teologická je zaměřena na praxi v místních sborech a křesťanských organizacích. Proto 25% veškeré výuky tvoří praktická příprava studentů, která je shrnuta do předmětu s názvem Odborná praxe.

Viz můj článek Praktická příprava na VOŠMT dostupný z: http://milan.buban.cz/pedagogika/prakticka-priprava-na-vosmt-v-koline/

Praktická příprava se na VOŠMT uskutečňuje jako modlitební, bohoslužebná a misijní praxe.
Modlitební a bohoslužebná příprava má podobu průběžné praxe,
zatímco misijní příprava má podobu praxe souvislé.

Průběžná praxe

Studenti na VOŠMT mají každý týden 5 hodin průběžné praktické přípravy formou společných modliteb a bohoslužeb. Jsou při tom pastoračně vedeni zkušenými duchovními pracovníky, kteří studenty učí organizovat a řídit shromáždění (modlitební nebo bohoslužebné), vystupovat na veřejnosti, vykládat Písmo podle hermeneutických zásad, vyučovat, kázat, sloužit dětem, evangelizovat v ulicích, modlit se za konkrétní potřeby lidí na shromáždění a věřit, že je Bůh vyslyšel ne pro dobré skutky, ale pro Ježíšovu smrt na kříži.

Souvislá praxe

Kromě průběžné praxe (modliteb a bohoslužeb) mají studenti v každém semestru souvislou praxi formou evangelizačního nebo misijního výjezdu.
V listopadu 2012 jsme strávili týden na evangelizacích v Olomouci s lektory Martinem P, Romanem P., Tomášem G. a Jaroslavem W. Naším jediným cílem bylo podpořit evangelizační úsilí v kontextu místního sboru Apoštolské církve.
V březnu 2013 jsme byli na misijním výjezdu v Rovinji, v Chorvatsku, abychom podpořili místní sbor v kontextu misijní práce manželů Dohnalových.

Zapojení studentů do práce domácího sboru

Studenti i během vzdělávání na VOŠMT zůstávají členy svých domácích sborů, kde se zapojují podle možností. Míra jejich zapojení ve sboru je během studia na VOŠMT podobná zapojení křesťanských studentů, kteří studují na sekulárních školách.
Vysokoškolští studenti na křesťanských i sekulárních školách čelí jistým omezením:

Jedním omezením je např. vzdálenosti školy od místa bydliště, takže se studenti nedostanou domů tak často.
Dalším omezením může být školní duchovní program. Např. během výjezdu do Olomouce nebo výjezdu do Rovinje byli studenti plně vytíženi školou.
Jindy se studenti nedostanou domů, když se podílí na nedělním výjezdu do některého sboru Apoštolské církve.
Běžným omezením jsou studijní nároky, kterým musí student věnovat dostatek času a sil, takže se kvůli učení někdy na shromáždění nedostane.

Jistou výhodu mají na VOŠMT ti studenti, kteří jsou v Kolíně doma nebo to nemají do sboru daleko:

Milana B. slouží jako jedna z vedoucích kolínské mládeže i během svého studia na VOŠMT.
Václav K. během studia nevynechal ani jednu domácí skupinku nebo nedělní shromáždění.
Aleš L. stejně jako David K. pravidelně dojíždí do svého sboru v Praze.

„Velká praxe“ v 5. semestru

V novém vzdělávacím programu VOŠMT máme novinku. Celý 5. semestr, tj. 16 pracovních týdnů studenti stráví na praxi ve sboru či v křesťanské organizaci v ČR nebo v zahraničí. Se studenty během této „velké praxe“ udržujeme pravidelný kontakt a poskytujeme jim pastorační podporu např. přes Skype. Také máme podepsánu smlouvu s místním pastorem či vedoucím, aby studentům poskytl potřebnou pastoraci v průběhu praxe.

Uplatnění v církvi může najít každý absolvent

VOŠMT své studenty velmi systematicky připravuje na praktickou službu v kontextu místního sboru.

Samozřejmě bude vždy záležet na pastorovi,
jak přistupuje ke svým studentům a absolventům,
jak se za ně modlí a pomáhá jim během studia,
jak jim pomáhá najít uplatnění po absolutoriu.

Absolventi z VOŠMT nejsou dokonalí duchovní pracovníci.
Jako čerstvý absolvent pedagogické fakulty potřebuje uvádějícího učitele,
tak i absolvent VOŠMT potřebuje mentoring zkušeného pastora či staršího.

Je všeobecným problémem, že církev v České republice neroste tak rychle, aby mohla každoročně nabízet nová pracovní místa.
My na to studenty VOŠMT připravujeme.
Říkáme jim, že uplatnit se ve svém sboru mohou vždy,
ačkoliv jen někteří z nich v této ekonomicky nejisté době najdou v církvi i placené zaměstnání.

Otevřený dopis pastorům než začnou maturity

Drahý bratře pastore.

Za několik dnů začnou na českých středních školách maturity, kterých se zúčastní též desítky mladých lidí z našich sborů. Obracím se na Tebe s prosbou, abys ve svém sboru udělal následující:

  1. Požádej budoucí maturanty i absolventy učebních oborů, aby vyšli na bohoslužbách dopředu a modlete se za ně s celým sborem.
  2. Ty, kteří odcházejí studovat do jiného města, zkontaktuj s nejbližším sborem. Pokud v blízkosti školy není sbor naší církve, zkontaktuj je s jiným evangelikálním společenstvím.
  3. Prosím, abys těm, kteří jdou studovat na sekulární školy, doporučil korespondenční studium jednotlivých biblických předmětů na Global University. Předměty mohou absolvovat i během studia na universitě. Informace najdeš na www.globaluniversity.cz nebo na mé adrese milan.buban@biblickaskola.cz.
  4. Zvaž prosím, jestli mezi mladými lidmi ve Tvém sboru není alespoň jeden maturant nebo absolvent učiliště, který chce studovat v denním programu na VOŠMT v Kolíně, ale nemůže kvůli nedostatku financí. Pak jeho nebo její potřebu předlož členům sboru.

„Pokud chceme zítra sklízet, musíme rozsévat už dnes. A investice do života mladých lidí je jedním z hlavních úkolů pastora – rozsévače.“ —George Wood

Milan Buban
ředitel biblické školy v Kolíně

Tento článek byl inspirován výzvou dr. Georgea Wooda, generálního superintendenta A/G v USA.

 

Kdo nám vyoperuje apendix?

Péče o duši je mnohem důležitější než péče o tělo.
Jestliže se lékař na svou praxi připravuje šest let studiem na univerzitě, jak dlouho by se měl vzdělávat duchovní pracovník!?

Je mnoho nemocí těla, které si léčíme sami doma, nechodíme hned se vším k lékaři. Ale když potřebujeme operaci, začneme se shánět po nejlepším odborníkovi, který má jednak mnohaletou praxi, a jednak diplom doktora medicíny. Ani nás nenapadne požádat tetu, která pracuje jako zdravotní sestra, aby nám ona vyoperovala apendix.

Je mnoho nemocí duše, které si léčíme sami tím, že si čteme Bibli, modlíme se a chodíme do církve. Ale bývají doby, kdy nám běžná léčba nestačí a naše duše vyžaduje odborný zákrok. Tehdy bychom neměli žádat o radu lidi, kteří sami neznají nebo málo znají Bibli. Neměli bychom hledat pomoc u těch, kteří nemají mnohaletou praxi a důkladné teologické vzdělání.

Jestliže svému tělu, o které stejně jednou přijdeme, dopřáváme kvalifikovanou péči, neměli bychom kvalifkovanou péči dopřát také své duši, která nám zůstane navždy?

Nemá snad naše duše větší cenu než celý svět?

Ovšem pokud o svou duši chceme pečovat jen svépomocí, pak, ať jsme tedy důslední, pečujme i o své tělo jen na základě rad z Domácího lékaře.

Praktická příprava na VOŠMT v Kolíně

  • Studenti se na VOŠMT v Kolíně připravují na náročnou duchovní službu v pentekostálních církvích.
  • Teoretická výuka na je „zarámována“ do praktické přípravy, která je rozdělena na tři části: modlitby, bohoslužby a misie.
  • Denní forma vzdělávání trvá celkem 120 týdnů, z nichž je 30 týdnů věnováno praktické přípravě studentů. To je 25 % veškeré výuky.

Zdroj:
BUBAN, Milan. Misijní a teologická činnost: Vzdělávací program. 1. vyd. Vyšší odborná škola misijní a teologická, 2011, 100 s.

Profil absolventa VOŠMT v Kolíně

Profil absolventa Vyšší odborné školy misijní a teologické v Kolíně je vyjádřen na následujícím obrázku.

  • A. Výuka je rozdělena na teoretickou přípravu (biblická teologie, systematická teologie, praktická teologie, všeobecné vzdělání) a na praktickou přípravu (modlitby, bohoslužby a misie).
  • B. Klíčové hodnoty tvoří průřezová témata výuky (poznání Boha, ovoce Ducha, dary Ducha, dary služebností, odpuštění, svědectví). Jedná se o důrazy prostupující všemi jednotlivými předměty teoretické i praktické přípravy studentů.
  • C. Teologické základy (gramaticko-historický výklad Bible a plenárně verbální inspirovanost) podobně jako klíčové hodnoty (viz předchozí bod) prostupují výuku všech jednotlivých vyučovacích předmětů.
  • D. Profil absolventa je výsledkem vyučování předmětům teoretické a praktické přípravy, jimiž se prolínají klíčové hodnoty a teologické základy Vyšší odborné školy misijní a teologické.

Zdroj:
BUBAN, Milan. Misijní a teologická činnost: Vzdělávací program. 1. vyd. Vyšší odborná škola misijní a teologická, 2011, 100 s.

Slaměný panák a vzdělávání duchovních pracovníků

Straw man (slaměný panák) je zlehčená verze problému, kterou v průběhu diskuze podsuneme protistraně. Jde nám při tom o vytvoření dojmu, že protistrana tvrdí něco hloupého, a to i tehdy, když to vůbec netvrdí. Tuto podsunutou verzi pak rozcupujeme jako nesmysl a tím odvedeme pozornost od skutečného problému.

Například někdo řekne tři věty: „Doporučuji, aby do budoucna bylo pro vedoucí duchovní pracovníky v Apoštolské církvi povinné bakalářské teologické vzdělání. Samozřejmě, že vzdělání se nesmí stát jedinou podmínkou pro ustanovování pastorů. Proto se v jednotlivých případech musíme vždy držet pravidla: nepovolávejme vzdělané, avšak vzdělávejme povolané.“

Zlehčené proti-tvrzení zní: „A to jako když někdo založí sbor a ten mu roste, ale nebude mít bakaláře, tak nebude moct být ustanoven za pastora!? To je ale nesmysl!“

Povšimněme si, že původní tvrzení neobsahuje ani náznak toho, že by měl být úspěšný pastor diskriminován na základě nedostatečného vzdělání. Naopak, součástí tvrzení je „pojistka“ proti nadvládě akademismu, když je řečeno, že se nebudou lidé povolávat do služby na základě svého vzdělání. Avšak služebníci, které Bůh povolá do služby vedoucího duchovního pracovníka, by měli mít za povinnost dosáhnout nejméně bakalářského titulu z teologie.

Proti-tvrzení, že není správné, aby osvědčený služebník nebyl kvůli nedostatečnému vzdělání ustanoven za pastora, je ukázkou podsunutí zlehčené verze problému. Je to slaměný panák, na kterém si můžeme vybít zlost. A pokud na tento klam skočíme a začneme se tímto slaměným panákem zabývat, vzdálíme se od skutečného problému, jímž je potřeba bakalářského teologického vzdělání pro duchovní službu v České republice.

Odpovědnost duchovního pracovníka

Duchovní pracovník je člověk, kterému byla svěřena duchovní péče o skupinu věřících. Duchovní pracovník má přímý vliv na životy lidí. Proto je služba duchovního pracovníka velmi zodpovědná.

Jakub k tomu poznamenává: „Nebuďte mnozí učiteli, moji bratři; víte, že budeme souzeni přísněji (Jakub 3,1).“ Jakub zde neříká, abychom se vyhýbali duchovní službě. Jakub jen upozorňuje na skutečnost, že duchovní služba je velmi odpovědná, protože duchovní pracovník učí lidi, na kterých záleží samému Bohu, a proto je duchovní pracovník za svou vyučovací činnost Bohu přímo odpovědný.

V podobném smyslu mluví Pavel, když uvádí požadavky na biskupa (duchovního pracovníka), který má být: bezúhonný, muž jedné ženy, střídmý, rozvážný, řádný, pohostinný, schopný učit, ne pijan, ne rváč, nýbrž mírný, ne svárlivý nebo hrabivý. Má dobře vést svou rodinu a udržovat děti v poslušnosti se vší počestností. Nemá být teprve nedávno obrácený. Musí však mít také dobré svědectví od těch, kdo stojí mimo, tj. nevěřících (1. Timoteovi 3,1-7).

Věnujme se požadavku číslo sedm: „schopný učit“. To není jen vrozené učitelské nadání nebo schopnost druhým vysvětlovat své myšlenky. Jinde apoštol Pavel svému studentu Timoteovi radí: „Horlivě usiluj, aby ses před Boha postavil jako člověk osvědčený, pracovník, který se nemusí stydět a který správně rozděluje slovo pravdy (2. Timoteovi 2,15).“ Vyučování Božího slova je zde nazváno jako „správné rozdělování“. Duchovní pracovník je tedy odpovědný za správnost svého vyučování. Duchovní pracovník by měl svou schopnost učit, kterou má více či méně vrozenou, doplňovat horlivým úsilím o správné pochopení Bible, aby ji mohl lidem v církvi správně vysvětlovat.

Lidé, které duchovní pracovník učí, budou myslet, smýšlet, mluvit a jednat tak, jako jejich učitel. Služba duchovních pracovníků je tedy navýsost odpovědná a vyžaduje od nich nejen vrozené nadání, ale též pilné systematické vzdělávání se a učení se.

Proč by měl být vedoucí duchovní pracovník nejméně bakalářské teologické vzdělání?

Jsou pro to čtyři důvody:
1. Potřeba zevrubné znalosti Písma
2. Potřeba zajištění duchovního růstu svěřených lidí
3. Potřeba zachování evangelia v nezkažené podobě
4. Potřeba kontextualizace evangelia
(Více o tom píšu v jiném příspěvku.)

Doporučuji, aby do budoucna bylo pro vedoucí duchovní pracovníky v Apoštolské církvi povinné bakalářské teologické vzdělání.

Apoštolská církev potřebuje vzdělané duchovní pracovníky

Vzdělávání se v Apoštolské církvi uskutečňuje trojím způsobem:

1. Informálně
2. Neformálně
3. Formálně

Informální učení je všude tam, kde se lidé učí bez systematického vlivu učitele. Věřící se v Apoštolské církvi učí bezděčným pozorováním a napodobováním. Silnou stránkou informálního učení je jeho všeobecná dostupnost. Za slabou stránku považujeme jeho nesystematičnost a závislost na kvalitě prostředí, v němž se učení odehrává. Např. dítě zbožných rodičů se od nich učí věřit Bohu v dobrém i zlém. Naproti tomu dítě, které vychovává ulice, se učí mnoha nežádoucím věcem.

Neformální vzdělávání se v Apoštolské církvi uskutečňuje tam, kde vyučuje kvalifikovaný lektor, kde posluchači jsou přezkoušeni a dostanou osvědčení či kredity EZDRÁŠe. Neformální kurzy, které poskytuje Rada církve, nebo oblasti církve, nebo místní sbory, jsou silné svou aktuálností. Když vyvstane ožehavá otázka, stačí pohotově vyhledat kvalifikovaného lektora a uspořádat kurz. Slabou stránkou neformálních kurzů je jejich neucelenost. Ačkoliv přinášejí hluboký vhled do vybraných témat, zároveň z časových důvodů opomíjejí témata související. To posluchače ochuzuje o ucelený pohled na širší souvislosti tématu.

Formální vzdělávání poskytují školy, které jsou uznány právními předpisy státu. V Apoštolské církvi je státem uznána Vyšší odborná škola misijní a teologická. Formální vzdělávání na VOŠMT je organizované a systematické a poskytuje studentům ucelený pohled na Písmo, a to z pohledu biblické, systematické a praktické teologie a v kontextu všeobecného vzdělání. Navíc studenti procházejí intenzivní praktickou přípravou.

Jaké jsou silné a slabé stránky jednotlivých typů vzdělávání?

1. Informální učení je sice všeobecně dostupné, avšak je útržkovité. Jeho rozsah a kvalitu určuje prostředí, ve kterém se učení odehrává. Lidé se ve sborech naučí to, co vidí a slyší. To může mít vynikající nebo i nedostatečnou úroveň.
2. Neformální vzdělávání v kurzech je sice aktuální, avšak zároveň velmi výběrové. Je zaměřeno na palčivá témata, ovšem pojatá zkráceně bez širších souvislostí. Každé téma je součástí celkové mozaiky, na kterou však lektor v kurzech nemá dost času.
3. Formální vzdělání je pro Apoštolskou církev důležité kvůli své ucelenosti, kvůli potřebě duchovního růstu, kvůli apoštolské korekci a kvůli kontextualizaci našeho evangelia.

Rysy formálního vzdělávání na VOŠMT

Ucelenost
Podle 2. Timoteovi 3,16 bylo Bohem vdechnuto veškeré Písmo, tj. všech 66 knih biblického kánonu. Má-li být duchovní pracovník v Apoštolské církvi důkladně vystrojen ke službě (verš 17), musí znát každé slovo, které vychází z Božích úst (Matouš 4,4). Duchovní pracovník Apoštolské církve by měl znát celou Bibli. Tu na VOŠMT vyučujeme z pohledu biblické, systematické a praktické teologie, v souvislostech se všeobecně vzdělávacími předměty a v kontextu praktické přípravy, jež obsahuje modlitby, bohoslužby a misie.

Duchovní růst
Křesťan duchovně neroste, když se stále točí jen kolem abecedy Boží řeči (Židům 5,12). Nestačí jen to, co pochytíme na bohoslužbách nebo v kurzech. Křesťan, a zejména duchovní pracovník, by měl Bibli pilně studovat, aby se stal dokonalým, tzn., aby měl návykem vycvičené duchovní smysly k rozsuzování dobrého a zlého (verš 14). Na VOŠMT studenty vedeme k pilnému zkoumání Písma a k návykům vedoucím k hlubokému duchovnímu životu s Bohem.

Apoštolská korekce
V prvotní církvi bylo korekcí doktríny pověřeno dvanáct apoštolů. V Apoštolské církvi je tento model aplikován na Radu církve, která střeží doktrinální normu a za pomoci VOŠMT ji implementuje v církvi. Nejde nám o ovládání lidí, ale o systematické vysvětlování pravdy za použití gramaticko-historické metody výkladu. Vyučování na VOŠMT je přirozeným nástrojem prevence doktrinálních omylů.

Kontextualizace evangelia
Misijním principem apoštola Pavla byla kontextualizace evangelia. Pavel si uvědomoval, že Písmo musí vysvětlovat jinak Židům a jinak pohanům (1. Korintským 9). Máme-li vysvětlit evangelium Čechům, musíme se přiblížit také jejich touze po vzdělání.

Apoštolská církev potřebuje vzdělané duchovní pracovníky.