Milan Buban

Dnes je to sedm let ode dne, kdy jsme se přistěhovali do Sendražic.
Dříve jsme, také velmi šťastně, bydleli V Zídkách 402 v Kolín II.

Děkuji Bohu za každý den, který nám v Sendražicích dal.

V Sendražicích jsme prožili už mnoho příjemných setkání.
Uskutečnily se zde sesterské skupinky, na kterých byly hosty například Irena Dulavová-Takahashi nebo Andrea Morrison.
Několikrát jsme na zahradě uspořádali grilování pro studenty a pro zaměstnance biblické školy.
V rámci adaptačního kurzu u nás v domě i na zahradě přespali studenti biblické školy.
Opakovaně, zpravidla o Velikonocích, nás v Sendražicích navštívili rodiče Michaloviec.

Sendražice mají skvělé okolí.

Jen 15 minut chůzí je od Sendražic vzdálen písečník Hradišťko, tam se v létě chodíme koupat.
Z okna vidíme kopec Vinici.
Z Vinice je výhled na TPCA v Ovčárech.
Za Vinicí vede stezka do Tří Dvorů, kam se odstěhoval syn Michael, když se oženil s Aničkou; chůzí je to k nim asi 60 minut.

Měli jsme v Sendražicích i dramatický zážitek.

7. ledna 2010 večer jsme málem vyhořeli.
Mou neopatrností se do plastové popelnice dostaly žhavé uhlíky z kamen, které zapálily obsah popelnice.
Od popelnice chytla polystyrénová fasáda a oheň se rychle šířil.
Na požár nás naštěstí upozornil náš nádherný voříšek Baryk.
Hasiči nastříkali na fasádu chladicí směs a my jsme pak do noci hlídali, jestli se oheň ještě někde nešíří.

Bůh je naším ochráncem, jsem mu za to vděčný.

Ve dnech 21. až 25. ledna 2013 jsme biblické škole profesora Bernarda Smitha a jeho manželku Brendu. Oba působí na teologickém semináři v africkém Togu.

Na pět dnů u nás vznikla dočasná studijní skupina složená z 37 studentů denního a kombinovaného vzdělávání na VOŠMT, dále z distančních studentů Global University, ze studentů EZDRÁŠE a z těch, kteří si přišli jen poslechnout zajímavé přednášky (AUDIT).

Pneumatologie je nauka o Duchu svatém a vyučující Bernard Smith ji podal z perspektivy letniční teologie. Jako učebnice nám posloužila klasika od profesora Stanleyho Hortona “Co říká Bible o Duchu svatém”. Všichni studenti si napsali dva průběžné testy. Studenti EZDRÁŠE a denního vzdělávání na VOŠMT navíc v pátek absolvovali závěrečnou písemku. Ostatní, kteří usilují o bakalářský kredit v kombinovaném či distančním režimu, budou psát oficiální testy Global University.

18. januára 2013 zomrel vo veku 77 rokov môj otec Ing. Milan Buban. Napriek tomu, že sme mali veľmi dobré vzťahy a  pravidelne sme sa navštevovali, niektoré veci som mu nestihol alebo nedokázal povedať.

Nestihol som otcovi povedať, že mám veľmi pekné spomienky na svoje detstvo. Na to, ako sa so mnou hrával, ako ma učil strieľať zo vzduchovky, ako mi vyrábal gumipušky. Rád spomínam na to, ako sme sa spolu chodievali kúpať či rybárčiť, ako sme ja, otec, sestra a mama dvakrát obišli celú republiku (ČSSR). Cez letné prázdniny ma brával so sebou do školy, kde bol riaditeľom, tam som sa stretával s jeho žiakmi, učil som sa písať na stroji, bola to zábava.
Bolo to pekné detstvo.

Nedokázal som otcovi povedať, že keď sa pozerám do zrkadla, stále viac vidím, že som jeho synom. A pritom som s ním veľa ráz nesúhlasil. Hádal som sa s ním, väčšinou síce len vo vnútri svojho srdca, kritizoval som ho a reptal proti jeho postojom a činom. Avšak ako mi pribúdajú roky, pribúda mi porozumenie a, dúfam, i pokora. To, za čo som otca kritizoval, robím podobne a to, kvôli čomu som reptal, to teraz generácia mojich detí vyčíta mne.
Už otca nesúdim.

Nestihol som otcovi ešte raz povedať, ako veľmi si vážim, že sa verne staral o moju mamu na poslednom úseku jej cesty. Pred tým ako zomrela, bola moja mama pripútaná na lôžko dlhých päť mesiacov. To je asi 150 dní a vtedy môj otec mamu  v nemocnici navštívil aspoň 150 krát! Povzbudzoval ju, kŕmil ju, bol s ňou až do jej odchodu na večnosť.
Veľmi za to otcovi ďakujem.

Teraz mu to už ale nepoviem, pretože je mŕtvy.
Dúfam len, že to otcovi povie Pán večnosti, náš Spasiteľ Ježiš Kristus.

Bůh stvořil člověka dobrého, ale člověk byl oklamán a sveden satanem k hříchu. V důsledku toho žádný člověk dnes nedovede nehřešit. A trestem za hřích je smrt.

Avšak Boží právo umožňuje, aby se místo hříšníka obětoval jeho zástupce, který nikdy nezhřešil. Zástupcem všech lidí se na kříži stal Ježíš Kristus, Boží Syn. Byl zabit a potom vstal z mrtvých.

• Zástupná smrt Ježíše Krista nás usmířila s Bohem – to musíme přijmout vírou.
• Zástupná smrt Ježíše Krista nás vybízí k pokání – musíme své hříchy uznat, vyznat a pokud to je možné napravit škody, jež jsme napáchali.
• Zástupná smrt Ježíše Krista nás zavazuje ke společenství s Božími dětmi v církvi.

Křesťané jsou vyslanci vzkříšeného Krista. Mají všem lidem oznámit, že Ježíš za ně zemřel na kříži.

Moji milovaní, buďte pevní a nepohnutelní, vědouce, že vaše námaha není v Pánu zbytečná. (1. Korintským 15,58)

Drazí sourozenci v Ježíši Kristu.
Přeji vám šťastný a požehnaný rok 2013.
Dovolte mi, abych vás povzbudil následujícími slovy.

Vaše práce, kterou jste vykonali v uplynulém roce, nebyla zbytečná.
Lidé, kterým jste v roce 2012 zvěstovali evangelium, jsou dnes Bohu blíž.
Díky vám někteří z nich v roce 2013 uvěří, přijmou Ježíše Krista jako svého Zachránce a Pána.

Zákon setby a žně platí.

S Božím královstvím je to tak, jako když člověk hodí semeno na zem; v noci spí a ve dne vstává a semeno klíčí a roste, on ani neví jak. Země sama od  sebe plodí, nejprve stéblo, potom klas, potom plné obilí v klasu. A když úroda dozraje, člověk hned posílá srp, neboť nastala sklizeň. (Marek 4,26-29)

Co se rozsévá, to se bude sklízet, ačkoliv nesklízí vždy ten, kdo rozséval. Neboť v tom je pravdivé přísloví, že jiný rozsévá a jiný žne. (Jan 3,37)

• My dnes sklízíme to, na čem jsme nepracovali. Generace křesťanů, které zde byly před námi, pracovaly a my vstupujeme do jejich těžké práce. (Jan 3,38)
• Zároveň i my dnes těžce pracujeme, aby generace, které přijdou po nás, sklidily ovoce naší těžké práce.
• Jsme v Božím království ženci i rozsévači zároveň.

Nepřestávejte prosím zvěstovat Boží království, buďte v tom pevní, rozsévejte dobré Boží slovo také v roce 2013.

Jaké poselství vlastně rozséváme?